K. Ptačovský: Vydání 1850 – I. část

od | 26.04.2020 | Rakousko

Zbieranie rakúskych známok z emisie výplatných známok 1850-1858 patrí čoraz viac k obľúbeným aj v našich krajinách. Určite k tomu prispela aj „domáca“ odborná literatúra od Pavla Hirša, ktorá vyšla v dvoch nákladoch a to neobvykle rýchlo za sebou (2008, 2010). Každý skutočne špecializovaný zberateľ sa však časom neuspokojí iba s jedným zdrojom informácií a siahne po:

  1. súčasnej cudzojazyčnej literatúre – tu vynikajú príručky Ferchenbauera (2008)
  2. k historickej odbornej literatúre – Müller (1927), Ptačovský (1949-51)

Rozsah kapitoly vydania 1850 od Ptačovského sme rozdelili na dve časti, pričom v prvej je spoločný úvod a vydanie známok v grajciarových  hodnotách (KREUZER). Druhá časť bude obsahovať centové hodnoty (CENTES) a spoločný záver. Veríme, že každý ocení Ptačovského kreslenú typológiu a metodiku určovania jednotlivých typov známok. V texte uvádzaný II. typ hodnoty 3 kr dnes označujeme ako tzv. G-typy (retušované typy, Gravurtypen).  

Rakouský státní znak v obdélníku. Vydáno 1. června 1850, platné do 31. prosince 1858. Nad znakem císařská koruna a nápis K. K. POST-STEMPEL, dole v rámečku hodnota. (obr.1, 2, 3).

  1. 1 Kreuzer žlutá.
  2. 2 Kreuzer černá.
  3. 3 Kreuzer červená.
  4. 6 Kreuzer hnědá.
  5. 9 Kreuzer modrá.
  6. 5 Centes žlutá.
  7. 10 Centes černá.
  8. 15 Centes červená.
  9. 30 Centes hnědá.
  10. 45 Centes modrá

Nevydané známky:

I. 12 Kreuzer modrá             II. 60 Centes modrá.

Původně určený tarif 12 kr a 60 ct byl snížen na 9 kr resp. 45 ct a celý náklad 1 mil. a 500.000 známek byl až na několik známek 12 kr, které se zachovaly v aktech (obr.61) zničen. Zkusné tisky jsou známé jen 6 kr a 1 Gulden růžové na tenkém papíru. Bylo zamýšleno známky zoubkovat a jsou známé známky 1 kr typu III, tedy z r. 1856 v zoubkování 18 ½ tj. 18 ku 21 zoubkům. (obr.51). K vydání zoubkovaných známek tohoto vydání však nedošlo.

Obr.61 Nevydané známky 12 kr

Z původní rytiny bylo zhotoveno 10 měděných odlitků, do kterých bylo zasazeno 10 různých čísel odpovídající jednotlivým tarifům. Z těchto původních štočků byly zhotoveny matrice a konečně odlitky pro celý tiskový arch. U hodnot 9 kr a 45 ct byly však upotřebeny pro nedostatek času (rozhodnutí o změně známek se stalo 16 května a známky vešly v platnost již l. června) desky 6 kr a 30 ct od kterých jak se zdá byly zhotoveny alespoň dva kusy. Od těchto hodnot asi proto, že původně měl být nejběžnější tarif 6 kr a 30 ct a očekávala se proto od nich největší spotřeba. Číslice byly odstraněny a jednotlivě zaletovány nové hodnoty. Tím se vysvětluje různé postavení číslic u těchto známek I. typu.

Pro první tisk byly zhotoveny štočky z obyčejné liteřiny, která je měkká, a tak byly pouze první tisky velmi pěkné, jasné, ostré, pak za krátký čas se deska opotřebovala a známky byly s nejasným znakem a tiskem. Později byly desky buď potáhnuty ocelovou vrstvou neb zhotoveny hned ocelové štočky čímž bylo dosaženo větší trvanlivosti.

První náklad známek byl:

1 Kreuzer 500 tisíc, 2 Kreuzer 1 mil., 3 Kreuzer 5 mil, 6 Kreuzer 8 mil, nejvíce ze všech hodnot, že to měl být nejběžnější tarif. 12 Kreuzer známek bylo objednáno 1 mil, kteréžto množství bylo po snížení tarifů stejně jako hodnoty 60 centů, kterých bylo vytištěno 500 tisíc zničeno (viz pojednání hodnot 9 kr a 45 ct). Italských známek bylo vytištěno od hodnoty 5 ct a 10 ct po 100 tisících, 15 a 30 centů po 1.5 mil. kusech.

Celkový náklad známek až do r. 1858 znám není, protože v číslech udávaných Kropfem jsou známky v kr i v ct a také celé množství, které po vzetí z oběhu bylo zničeno.

Obr.62 List známek 1850 první vydání (široká mezera mezi archy).

Tisková deska měla čtyři archy po 60 známkách. Desky byly sestavovány ze štočků. Protože bylo uspořádáno 8 řad po 8 známkách, tedy 64 polí, byly 4 pole přebývající. Tyto byly vyplněny barevnými kříži na bílém poli, tzv. Ondřejskými kříži (obr.44, 62). Byly uspořádány v poslední řadě, a to buď z leva neb zprava od okraje. Na kraji desky bylo upraven několik jehel za účelem upevněni papíru při tisku (obr.63), tzv. nápichy.

Mezi vodorovné řady štočků po 8 kusech, které byly nejspíše sletovány, byly položeny mezernice, které když povolily a vystouply, byly též otištěny. (obr.49, 50). Jen zřídka, nejspíše jen při vyměňování jednotlivých štočků, byly upotřebeny mezernice kolmé.

Obr.63 Nápich

Vodorovná vzdálenost známek u prvních desek byla 2 1/2 mm, později 3 ¼ mm. Jednotlivě se

najdou i jiné vzdálenosti asi od 2 do 4 mm, Řádky známek byly kolmo od sebe 3 ¼, později 3 mm. Vodorovná vzdálenost archů od sebe byla nejprve 24 mm, později 15 mm, u posledních desek pak jen 12 mm (tato jen u strojového papíru). Kolmá vzdálenost byla u prvních desek 22 mm, později není známa.

Ondřejské kříže byly spolu spojeny a použity u různých desek. Sestavováni desek bylo pozorné a je známé ve dvou kusech jen jediné téte-béche u 5 ct známky při oboustranném tisku na rubu (obr.64).

Obr.64 Jediné známé téte-béche.

Jednotlivé desky neb štočky vykazují řadu typických neb náhodných chyb neb odchylek. Jejich studiem se zabývali ‘mnozí sběratelé, kteří přišli k různým závěrům. (Jako příklad jmenuji jen studii inž. Katschera v „Postmarke” č. 128 až 132). Uvádím je jen tam, kde jsou vodítkem pro určení typu. Ve svém sestaveni použil jsem zpracování Müllera, Franka, Dieny, Weinerta i Ladurnera a inž. Katschera vedle jiných menších pojednáni, a to tím způsobem, že i větší sběratel může sestavovat sbírku, aniž by zabíhal do nepatrností. Neuvádím tedy ani znaky jednotlivých desek, poškozené štočky apod. Snažil jsem se vyznačením typických znaků ulehčit určení jednotlivých typů. Každému je ovšem ponecháno na vůli nastoupit vlastní cestu.

Poukazuji na to, že správné určení jednotlivých typů vyžaduje v některých případech značnou zkušenost. Zejména při tisících se silným nánosem barvy lehce neuvažujeme barvou zanesenou mezeru apod. Nesmíme se proto spokojit s jednoduchým zjištěním jednoho znaku, ale pozorujeme i ostatní. Velmi dobrou pomůckou nám může být barva a znalost roku upotřebení. Spoléhat se na rok upotřebení ovšem nemůžeme, protože známky málo užívané jako 1 a 2 kr, 5 a 10 ct byly zejména u malých úřadů dlouhou doba na skladě, než byly použity, a tak najdeme i známky z první doby mnohem později upotřebené.

Zvláštnosti

Jako zvláštnosti tisku, které specialisté rádi sbírají, uvádím. První tisky, měkké, jichž přesnost nedosahuje žádný pozdější tisk. Tisky rozmazané, špatné. Tisk dutý, při kterém opotřebovaná

deska vytiskla kraje, co je jasně vidět zejména na číslicích. Tisk činící dojem vyražení, způsobený silným podložením štočku. Známky, u kterých jasně vyniká znak, vznikly jeho silnějším podložením při úpravě desky.

Jako nahodilosti se uvádí: částečně slepá tlač při nahodilém přikrytí části desky cizím předmětem. Dvojí tisk, z nichž je jedem slepý, je znám u hodnot 1, 3, 9 kr a 5, údajně i 30 ct. (obr.65). Oboustranné tisky jsou u hodnot 1, 6, 9 kr, 15 a 30 ct. Tisky od hodnot 1 kr a 50 ct jsou běžné a byly úmyslně zhotoveny tím, že archy se slabým neb nepovedeným otiskem byly na rubu ještě jednou potištěny. Ostatní dvojtisky jsou buď unikáty neb prvotřídní vzácnosti.

Jiné odchylky jsou: průsvitný a prorážející tisk (tento jen u hedvábného papíru) a otisky strojové i archové. Pěkné kusy se hledají a cení.

Obr.65 Slepý tisk.

Obr.66

Barvy byly vesměs zemité, a to dle úředních záznamů chromová žluť, saze, cinobr, sépie se sienou a berlínská modř, které byly rozdělány lněným olejem. Tyto údaje však neodpovídají všem odstínům barev, které se vyskytují.

Typy.

Obraz známky byl během doby častěji měněn, a to vědomě za účelem zlepšení dojmu. Hlavně byly upravovány číslice a znak, a to částečně původní odlitky, částečně jen matrice. O dvou typech by se mělo vlastně mluvit jen u známek 9 kr, 15 a 45 ct, od kterých byly zhotoveny druhé odlitky.

Obr.67

Číslice se původně dotýkaly horního okraje rámečku, co je činilo nejasnými, a proto bylo na prvních odlitích pro jednotlivé hodnoty toto spojení číslice s rámečkem přerušeno. To však neplatí pro hodnoty 9 kr a 45 ct, u kterých, jak již řečeno, byly číslice jednotlivě zasazovány (obr.66 e, k 67 h, d). Druhá změna se stala se znakem, který byl celý retušován, vedle jiných menších oprav (pentle u koruny aj.). Jako hlavní rozdíl se uvádí bílá čára v dolním okrajovém rámečku znaku.

Obr.68

U zcela prvních tisků má sice rámeček též tenkou bílou čáru, která však brzo zmizí, rámeček je plný, a to až do doby, kdy celý znak byl retušován. Tečky v půdě znaku byly zmenšeny, aby orel lépe vynikl. Všeobecně rozeznáváme (vyjma známek 9 kr a 45 ct):

Typ I. Číslice spojená s rámečkem, znak původní. (obr.66 a-d 67 a, c).

Typ II. Číslice volně stojící, znak původní (u hodnoty 9 kr obráceně).

Typ III. Číslice volně stojící, znak retušovaný (obr.66 f-j, br. 67 e-h, obr.68).

V nejnovější době uveřejnil poznatky svých studií bývalý pražský obchodník Felix Brunner, výtečný znalec známek Rakouska. Pozoroval zejména retuše znaku, jeho výplně, tvar jednotlivých bodů, jakož i způsob a směr kterým úprava byla prováděna. Ulehčuje se tím značně přesné určení jednotlivých tisků, co však přesahuje rozsah tohoto katalogu.

  1. 1 Kreuzer žlutá.

Typy: la, lb a III.

Rozdíly typů nejsou velké a světlé barvy známek činí jejich rozpoznání ještě obtížnější. Rozdíl je především v číslici a znaku (obr.66 a, f).

Typ Ia Číslice je nahoře vyhloubena a dotýká se oběma, někdy jen levým okrajem hořejšího rámečku (obr.69 první a druhá jednička). Znak má svůj původní tvar. Rámeček hodnoty je neporušený. Charakteristická je ostrá špička v rámečku pod znakem vpravo dole.

Typ Ib jako typ Ia, ale ulomená špička v rámečku hodnoty vpravo dole. (obr.69).

Typ III. Číslice má oba hořejší konce odříznuty, je tedy kratší. Znak je retušován. Bílá čára v rámečku je jen zřídka úplná a zřetelně viditelná. Je potom nutné porovnání kresby znaku s prvním typem, zejména co se týká tvaru teček výplně znaku. Retuš je celkem nejasná. Ulomená špička hodnoty jako typ Ib.

Obr.69

První náklad známek do r. 1851 byl typu Ia. Barva byla nejprve hnědožlutá až oranžová (první tisky), později okrová až zlatožlutá. Papír vesměs slabší, ruční. Následující náklad typu Ib má nápadně špatné tisky v barvě světleji až tmavěji oranžové, na papíru prvního nákladu, ale též na tenkém hedvábném papíru. Velmi tmavá kadmiová žluť je vzácná. Tisky na rubu známky mají tento typ. Druhé tisky na rubu měly dle nařízení být tak tištěny, že obraz známky vpředu a vzadu nesouhlasí, co se též obyčejně stalo. Jen zřídka najdeme známky, kde obrazy souhlasí.

Do roku 1853 měly známky malé mezery, později velké (obr.62).

Známky s velkou mezerou byly nejprve tištěny na silném ručním papíru v typu III. Tisky byly nejprve jemné, později hrubší, bledě oranžové, ke konci v roce 1854 byly tisky velmi špatné, zlatožluté.

R. 1855 byly tištěny známky (asi jako výpomoc) opět v typu Ib s vložným (velmi vzácně) typem Ia. Použit byl dobrý, středně silný strojový papír. Barva byla okrově až zlatožlutá. Tyto známky jsou vzácné.

Další tisky byly vesměs na strojovém, obyčejně středně silné papíru v typu III. Velmi vzácné jsou známky z posledního tisku na kartonovém papíru. Známky jsou chromově, citronově, sírově až hořčicově žluté.

Známky typu Ia jsou jen na ručním papíru, ostatní na ručním i strojovém.

U tisků na rubu jsou vzácností tisky známek 1 kr na špatných tiscích známek 5 ct. Obráceně tisk 5 ct na špatných známkách 1 kr znám není.

Zkušební zoubkování 18 ½ (obr.51 – úvod) bylo provedeno r. 1856 se známkami typu III,

Tabulka k snadnějšímu určení typů:

Číslice je spojena s rámečkem, znak je neretušovaný, špička rámečku znaku vpravo dole je prodloužená  … a)

Číslice není spojena s rámečkem, znak je retušovaný, špička rámečku znaku vpravo dole je krátká, vnitřní rámeček hodnoty vpravo dole je otevřený,  … typ III

a) Špička rámečku hodnoty vpravo dole je neporušená, uzavřená … typ Ia

Špička rámečku hodnoty vpravo dole je otevřená neb deformovaná … typ Ib

  1. 2 Kreuzer černá.

Jsou typy Ia, Ib, IIIa, IIIb (obr.66b a 70).

Obr.70

Typ Ia. Číslice je skoro vždy spojena s rámečkem, jen u prvních, stříbrošedých tisků stojí zcela volně. Tyto první tisky ve stříbrošedé barvě jsou jemné a známky hledané. Rámeček nad E v PEL je nepoškozený. Při posledních nákladech má číslice 2 na konci nožičky malý přívěsek. Tyto známky jsou zřídkavé.

Typ Ib. Jako typ Ia, ale špička rámečku nad E v PEL je zploštěna a v rámečku pod prvním R (KREUZER) je krátká šikmá čárka. Tato je také u známek typu III. Tisk známek, které jsou dosti vzácné je obyčejně špatný.

Typ IIIa. Retuš znaku i rámečku je jasná. Charakteristické je zesílení pravé strany U (KREUZER), mimo to je v rámečku znaku vlevo, u třetího listu malá tečka.

Typ IIIb. má znaky typu IIIa, a ještě v prázdném políčku uprostřed znaku tečku. Tato se vyskytuje zřídka i u jiných hodnot. U strojového papíru je tento znak pravidlem, u ručního vyskytuje se zřídka, u kartonového je vzácností.

U typů III stojí číslice sice volně, přece však při silném nanesení barvy je s rámečkem spojená. Potom je k určeni typu jako ostatně vždy nutné všimnout si i jiných znaků. Někdy zploštění špičky rámečku typů Ib a III je zdeformované a vypadá jako nepoškozené typu Ia.

Tisky prvního nákladu typu Ia jsou vesměs poměrně dobré. Vyskytuji se velmi pěkné strojové otisky. Papír byl slabý až středně silný, nikdy však hedvábný. Barva nejprve stříbrošedá, potom šedočerná černá. Typ Ib má vzácně také papír hedvábný velmi vzácně též vroubkovaný. První tisky byly šedivější, pozdější tmavší, poslední sytě černé. Typy IIIa a IIIb přicházejí současně na téže desce. Ruční papír tisků do r. 1855 byl obyčejně silný a hrubý. Strojový papír je dobrý, středně silný. Velmi vzácný je kartonový papír z posledního vydání 1857/8. Známky jsou šedo až sytě černé.

Známky typů I jsou jen na ručním, typů III pak na ručním i strojovém papíru. Známky typů I mají malé, známky typů III velké mezery.

Tabulka k určeni typů:

Znak neretušovaný, číslice obyčejně s rámkem spojená, jen u prvních

tisků volná, špička vnitřního rámečku nad E v PEL, ostré barvy … typ Ia

Špička vnitřního rámečku nad PEL zploštělá ... a)

a) Číslice je spojena s rámkem, pod R v KREU na rámku je krátká šikmá čárka, znak neretušovaný … typ Ib

Číslice je volná, pod R v KREU je čárka, U je vpravo zesílené, znak je retušovaný… b)

b) Uprostřed znaku není tečka … typ IIIa

Uprostřed znaku je tečka… typ IIIb

  1. 3 Kreuzer červená.

Typy Ia, Ib, II, IIIa, IIIb se liší především číslicí. U ručního papíru je spojení číslice s rámečkem vždy znakem typu I (obr.66c). U strojového papíru při silnějším naneseni barvy spojí se někdy i u typu III, číslo s rámečkem (obr.71), ale pak je spojena hořejší část trojky, a ne levá jako u typu I. Typ I byl tištěn r. 1850 a 51, pak opět v roce 1855. Typ II v roce 1855, typ III od r. 1852 až do konce.

Typ Ia má číslici poněkud vlevo spojenou s rámečkem. Vyskytuje se papír vroubkovaný (XII. 1850) a hedvábný, který je u této hodnoty nejtypičtější. První tisky mají pěkný měkký vzhled a jasnou, poněkud do oranžova jdoucí cinobrovou červeň. Potom byla barva světle až tmavé karmínová, z kterých se cení jasně karmínové známky pěkného tisku ze srpna 1850.

Ton barvy se měnil od růžově karmínové přes cihlovou (tuto mají známky na vroubkovaném papíru) k masové. Malá část nákladu má výraznější znak, dosažený podložením štočku, poslední tisky jsou naopak nejasné s úplně nevýrazným jakoby splynulým znakem. Známky na strojovém papíru z r. 1855 byly tištěné současně s typem Ib a II jsou vzácné.

Typ Ib ze srpna 1851 má v rámečku znaku vpravo dole nad U malou skvrnu. Známky jsou poměrně vzácné, papír je různé síly od velmi slabého (ne však hedvábného) ke středně silnému. Známky na strojovém papíru z r. 1855 jsou vzácné. U znaku jsou někdy ocas a křídla jasnější než ostatní části. Bylo to dosaženo podložením štočku. Barva známek je karmínová až masová.

Typ II se vyskytl až r. 1855 a je tedy jen na strojovém papíru. Má číslici volně stojící (obr, 67a) ale znak není retušován, tedy obráceně než u všech ostatních hodnot. Vyskytuje se vzácně současně s typy Ia, Ib a IIIa v barvě tmavě karmínové, růžově karmínové až růžové.

Obr.71

Typ IIIa od r. 1852 až 1855 má číslici volně stojící (někdy vlivem silného nánosu barvy zdánlivě s rámečkem spojenou). Ruční papír je středně až dosti silný. Část známek z r. 1855 má zrnité vzezření, Barva je karmínová různých tonů. Největší část známek na ručním papíru je tohoto typu. Od r. 1854 mají známky strojový papír bez velikých rozdílů v síle. Barva je karmínová až růžová.

Typ IIIb od konce 1855 má dva znaky. Skvrnu v druhém R (KREUZER) a bod u rámečku pod K v levém horním rohu. Známky mají nejasný tisk a matné, bledé barvy mezi růžově karmínovou a bledě růžovou, Také známky se známým dutým tiskem jsou z této doby. Papír nevykazuje žádné rozdíly, až na kartonový papír z r. 1857.

Do r. 1852 měly známky malé, od té doby velké mezery.

Tabulka k určení typů:

Číslice vlevo spojená s rámečkem … a)

Číslice volná neb nahoře spojená s rámečkem… b)

a) skvrna na obrubě znaku dole vpravo od ocasu orla typ … typ Ib

skvrna chybí … typ Ia

b) Znak neretušovaný … typ II

Znak retušovaný … c)

c) Druhé R v KREUZER bezvadné … typ IIIa

Druhé R v KREUZER chybné se skvrnami uvnitř  … typ IIIb

  1. 6 Kreuzer hnědá

U této hodnoty jsou jen dva typy, protože znak i číslice byly současně retušovány (obr.66d, i). Rozeznáváme tři druhy typu I a jeden typu III (obr.72).

Typ Ia: Číslice je spojena s rámečkem. Druhé E (STEMPEL) je poškozené a vypadá jako F. Chybí kolmá čárka dolní linky. Následkem znečištění je číslice 6 zavřená. Ke konci bylo poškozeno první E (KREUZER) které má hořejší linku přerušenou. Vyskytuje se řada deskových chyb, z nichž významná je zejména orel s „bílou levou hlavou”. Papír nemá významnějších rozdílů v síle. Známky májí barvu šedohnědou, tmavě až červenavě hnědou a kaštanovou. Vzácné jsou známky žlutohnědé, dosud známé jen v Trientu upotřebené.

Typ Ib z r. 1851. (obr.73). Číslice 6 je otevřená; hlavička i bříško šestky jsou zploštěny. P (STEMPEL) má často nožičku vpravo ohnutou, E je již opraveno. Tisky jsou většinou špatné, štočky byly měněny. U této hodnoty jsou otisky hrotků mezi známkami nejčastější. Poslední R (KREUZER) je někdy zdeformováno a vypadá jako B. Slepý tisk dle obr.65 má tento typ a je stejně vzácný jako známky na vroubkovaném papíru.

Obr.72

Papír je většinou silný, zřídka též hedvábný. Barva známek má celou řadu tonů od prvních tisků narůžověle hnědých, čokoládových až rezavě hnědých.

Typ Ic z r. 1855 odpovídá celkem typu Ib, má však levou okrajovou čáru prasklou a rozštěpenou. Tento typ je ze všech nejvzácnější. obyčejně špatný tisk, a to jen v barvě rezavě

hnědé. Vyskytuje se na dosti špatném papíru a papíru hedvábném. Na prvním listu palmy vpravo je skvrna, která je charakteristická i pro typ III.

Obr.73 Známky typu III se vzácným razítkem.

Typ III začíná již koncem r. 1852. Má číslici od rámečku oddělenou, i když někdy následkem silného nánosu barvy je zdánlivě spojena. Rozdíl je též na špičce ornamentu nad druhým R (KREUZER) která je u typu I protažená, u typu III tupá. U prvních tisků se vyskytují v KREUZER často tečky. Papír byl nejdříve značné silný, později středně silný zřídka slabší, vzáctéž kartonový. Barvy možno rozdělit skoro do třech skupin, na šedo, tmavě a červeně hnědou. Vyskytují se známky, které mají zdánlivě žlutavý neb šedý papír, což bylo způsobeno použitím špatného nekvalitního lepidla. Ani v horké vodě se tónování neztratí.

Známky typu I jsou jen na ručním, typu III na ručním i strojovém papíru. U typů I byly mezery mezi známkami malé, u typu III velké.

Tabulka k určení typů.

Znak neretušovaný, číslice spojená s rámečkem, špička vnitřního rámku znaku dole vlevo ohnutá a)

Znak retušovaný, číslice není spojena s rámečkem, špička vnitřního rámku znaku dole vlevo krátká rovná … typ III

a) Druhé E v STEMPEL dole poškozené, číslice uzavřená …typ Ia

Druhé E v STEMPEL dole opravené, číslice otevřená… b)

b) Skvrna vpravo od znaku jako typ III … typ Ic

Skvrna chybí… typ Ib

  1. 9 Kreuzer modrá.

Uvádím typy Ia, Ib, IIa, IIb, IIc, IIIa, IIIb (obr.66e, j, k, 67c, 74, 75, 76). V celé tak bohaté literatuře o tomto vydání byla hodnotě 9 kr věnována největší pozornost Je proto dosti těžké sestavit pro filatelisty jakési přehledné vodítko a poukazuji toho, kdo se chce zabývat podrobnějším studiem této známky na příslušnou literaturu. Při této příležitosti upozorňuji opět na studii inž. Katschera, která je velmi instruktivní.

Jak již uvedeno, byly první desky známek 9 kr a 45 ct zhotoveny výměnou číslic 6 resp. 30 na hotových deskách těchto hodnot, a to u každé jednotlivé známky zvlášť. Toto je typ I. Odstranění číslice 6 se stalo více nebo méně důkladně, takže často najdeme zbytky špičky číslice 6 u hořejší linky vnitřního rámečku. Jindy opět najdeme přerušený a porušený rámeček hodnoty.

Při čtyřech arších známek po 60 kusech na jednom tiskovém listu bylo tedy 240 různých postavení číslic, protože ani dvě nejsou absolutně stejná. Zaletování číslic se provedlo dosti pravidelně a vzdálenost čísla 9 od K je asi 0,5 až 0,7, zřídka 0,4 mm. Teprve později byly u poškozených štočků číslice znovu vyměněny a připevněny dále než 0,7 mm, a to 0,9, 1,0, v jednom, případě 1,2 mm. (obr.66k). Tato známka je onen „typ” III, který bývá v katalozích tak vysoko hodnocen. Je to však odchylka typu I, třebaže velmi vzácná. Má zpravidla nahoře otisk mezernice, co již samo o sobě dokazuje výměnu poškozeného štočku za jiný s nově zasazenou číslicí. Známek s větší vzdáleností než 0,7 mm známe sedm neb osm druhů, mají často průsvitku a jsou vesměs na levé straně archu, pravděpodobně z pravého hořejšího archu tiskového listu. Nepovažuji takové hodnocení i skutečně vzácné, ale náhodné odchylky za oprávněné. Stejně tak bychom mohli jakoukoliv jinou odchylku, ku př. známku s dolu posunutou číslicí a vzdáleností devítky od dolejšího rámečku pouze 0,2 neb 0,7 mm oproti normálním 0,4 mm považovat za vzácný „typ”. Každá z těchto odchylek má stejné oprávnění k označení „typ” a je stejně typická jako ku př. přetisk „Slovenský štát” u vysokých hodnot se sklonem 45° neb s ostatními odchylkami, které jsou též jen u jedné známky z archu, a přece je nikdo za „typ” neuznává. Müller ve své knize správně poukazuje na tuto skutečnost, přece však rozlišuje, asi z konservatismu, různé „typy”. Nížeji registruji krátce za účelem úplnosti jeho rozdělení.

Z důvodů výše uvedených nepřidružuji se rozdělení Müllerova a uvádím typy dle Franka: typ Ia známky bez znatelných zbytků číslice ,,6″ a typ Ib známky s viditelnými zbytky této číslice.

Považuji však i toto rozdělování za nepřesné, protože někdy je zbytek tak malý, že známka může se stejným oprávněním být zařazena do kterékoliv z těchto dvou skupin.

Známky je však možno i dále rozdělit do skupina to jednak dle vzdálenosti číslice 9 od K, jednak od její vzdálenosti od dolejšího rámečku asi takto:

a) vzdálenost 9 od K 0,5 až 0,7 mm

b) vzdálenost 9 od K pod 0,5 mm

c) vzdálenost 9 od K 0.8 až 1.2 mm

d) vzdálenost 9 od dolejšího rámečku asi 0,4 mm

e) vzdálenost 9 od dolejšího rámečku více než 0,4 mm

f) vzdálenost 9 od dolejšího rámečku méně než 0,4 mm.

Měla by tedy ku př. známka dle mého přesného typování označená Ibad znatelné zbytky šestky, vzdálenost 9 od K 0,5-0,7 mm a vzdálenost devítky od dolejšího rámečku asi 0,4 mm., Ona vzácná známka se vzdáleností 1,2 mm by pak byla označena Iacf, protože nemá zbytky šestky, devítka je dále než 0,8 mm a je dolejšímu rámečku blíže než 0,4 mm.

Pro sběratele, který má dostatečný materiál, bylo by studium této známky v tomto smyslu skutečně vděčným objektem, kterému by práce inž. Katschera mohla být dobrým vodítkem.

Vzácnost zmíněného „typu” katalogů a „Ic” Müllera byla způsobena tím, že výměna vadného štočku za takový s tak abnormální vzdáleností 9 od K se stalo nesporně teprve ke konci tisku, takže ne jedna známka z 240 kusů, ale asi několika tisíc známek má tento „typ”. Tím myslím, je odůvodněna netypovost tohoto „typu”, stejně jako Müllerův typ Ig, který považuji za náhodné poškození štočku.

Müller rozlišuje známky takto:

Typ      vzdálenost 9 od K       vzdálenost 9 od dol. rámečku

I           0,7 mm            0,4 mm

Ia         0,4 mm             0,4 mm

Ib         0,9 mm             0,4 mm

Ic         1,2 mm             0,4 mm

Id         0,7 mm             0,2 mm

Ie         0,7 mm            0,6 mm

If         jako I, ale se zbytky číslice 6

Ig         jako I, ale levý dolejší roh rámečku zlomený.

Dle uvedených zásad registruji.

Typ Ia: Číslice 9 je nížeji než KREUZER a nepravidelně umístěná (obr.2 a 74). Znak v původní formě. U hořejší linky vnitřního rámečku nejsou zřejmé stopy odstranění číslice 6. Rámeček okolo číslice je velmi často poškozený. Papír jen ruční středně silný. Velmi vzácný (nejvzácnější ze všech hodnot, které se na tomto papíru vyskytly) je papír vroubkovaný. První tisk blankytně modrý nebyl příliš jemný. Později byla barva šedavá až matně modrá.

Typ Ib: Totožný s typem Ia, ale s viditelnými zbytky číslice 6 (obr.74).

Obr.74

Typ II je tištěn z nové desky, zhotovené z připravované desky pro známku 3 kr typ Ia, jak dokazují nepatrné stejné odchylky. Číslice 9 je ve stejné výši s KREUZER. (obr.66 j, 75). Znak není retušován. Papír byl slabý, někdy až hedvábný. Známky měly barvu tmavěji modrou, později šedomodrou.

Rozeznáváme:

Typ IIa který má rámeček znaku vlevo dole nad číslicí spojenou skvrnou s hlavní dělící čarou nad hodnotou (obr.75 první obrázek).

Typ IIb který skvrnu typu IIa nemá (obr.75 druhý obrázek)

Typ IIc který odpovídá typu IIb ale druhé E v KREUZER má čepičku (obr.75 třetí obrázek).

Obr.75

Typ IIIa odpovídá vcelku typu II, ale znak je retušován: Retuš je velmi jasná. V pravém dolním rohu rámečku znaku je malá tečka, někdy nezřetelná. Druhé R v KREUZER je nepoškozené, nožička je vytažená. Papír je velmi různý, tenký až silný. Jako unikát je tato známka známá na pruhovaném papíru. Barva známek byla světleji a tmavěji modrá až šedě modrá. Lze nalézt také zámky v pěkné kobaltové modři. Tisky byly špatné, pokud ale mají pěknou barvu, působí dobrým dojmem. Byly vydány v letech 1852-3. Většina známek na ručním papíru jsou tohoto typu.

Obr.76

Typ IIIb. Od roku 1854 byly tištěny známky v tomto typu. Je stejný jako IIIa, ale druhé R v KREUZER má nožičku více neb méně zkrácenou a T v POST je porušené a vypadá jako P. (obr.76). První náklady byly na ručním papíru poměrně silném, s nepravidelnou strukturou. Strojový papír je středně silný až silný a jako u známek 6 kr kolem roku 1856 následkem upotřebení špatného lepidla zdánlivě tónovaný. Barva známek za celou dobu se značně měnila. Mimo již uvedené tóny najdeme známky tmavě modré až ultramarínové tisky dobré až velmi špatné.

Tyl IIIc se úplně shoduje s typem IIIb až na to, že poškozené P v POST bylo opraveno. Vyskytuje se u zcela posledních tisků a je poměrně vzácný. (obr.76 třetí skica).

Podrobnější sestavení dle tisků, barev apod. by přesahovalo rámec tohoto katalogu a odkazuji na zpracování J. P. Franka.

Známky typů I, II a IIIa na ručním papíru mají úzké, známky typů III na strojovém papíru široké mezery mezi známkami.

Tabulka k určení typů:

a) na rámečku nad číslicí zbytek po odstraněné šestce … typ Ib

na rámečku nejsou zbytky po šestce … typ Ia

b) T v POST nepoškozené … c)

T v POST poškozené, znak retušovaný … d)

c) znak neretušovaný … e)

znak retušovaný… typ IIIc

d) druhé R v KREUZER nepoškozené … typ IIIa

druhé R v KREUZER poškozené … f)

e) v rámečku vlevo od 9 je skvrna … typ IIa

v rámečku vlevo od 9 není skvrna  … g)

f) T v POST je poškozené … typ IIIb

T v POST není poškozené … typ IIIc

g) druhé E v KREUZER nemá nahoře přívěsek … typ IIb

druhé E v KREUZER má nahoře přívěsek  … typ IIc

 

Obr.77 Frankatura 3 zl. 54 kr.

 

Bratislava 26.4.2020

Radomil Květon, kveton@etirs.sk

Share This