Vyberte stránku

Zbieranie I. Emisie Rakúska a Lombardsko-Benátska 1850 po 164-tich rokoch

od | 11.10.2017

Úspech zberateľskej činnosti do značnej miery závisí od štúdia dostupnej špecializovanej literatúry. Dnes je situácia zdanlivo jednoduchá. Skvostné dielo U.Ferchenbauera [2] alebo jazykovo menej náročná monografia P.Hirša [3] poskytuje záujemcom o zbieranie rakúskej klasiky dostatok informácií. Snahou autorov uvedenej odbornej literatúry je poskytovať najnovšie ale súčasne aj dostatočne overené poznatky, ktoré sú akceptované špičkou zberateľskej obce.

Nedávno sa mi dostal do ruky český preklad prvej odbornej publikácie J.P. de Franka [1] k 1. vydaniu Rakúskych známok od J.Pellera z roku 1938. Nasledujúci text je doslovné prepísanie úvodu z Pellerovmu prekladu [1] :

Obr.1 Titulná strana prekladu štúdie J.P. de Franka k I. emisii Rakúska a Lombardsko-Benátska

PŘEDMLUVA

Doufáme, že uveřejněním tohoto díla, které jest výsledkem několikaletých výzkumů, prospějeme sběratelům, kteří se chtěli vážně věnovati studiu těchto velmi zajímavých známek, ale upustili od něho pro nedostatek návodu k založení sbírky.

Tato poznámka se vztahuje k prvnímu vydání Rakouska, poněvadž studie o hodnotách centových byla uveřejněna již Dr. Dienou. Později upozorníme na velice krásné dílo tohoto známého italského sběratele.

Toto dílo není jediné, které se zabývá prvním vydáním Rakouska a Lombardsko-Benátska, a proto jest přirozeně nemožno vyhnouti se opakování mnohého uveřejněného již jinde. Nebyli bychom vzali na se tento úkol, kdybychom zároveň nemohli uvésti řadu nových poznatků. Zmíněný problém je tak obsáhlý a komplikovaný, že jediný sběratel nemůže doufati, že ho rozluští sám. Ještě nyní lze proto říci, že přes probádání tohoto úseku zbývá mnoho objasniti. Tam, kde jsme užili výzkumů starších pracovníků, snažili jsme se na to upozorniti, ale přes to za účelem úvodního seznámení se zmiňujeme o svých nejdůležitějších předchůdcích.

Kropf : Die Postwertzeichen des Kaisertums Oesterreich und Oesterreichisch-Ungarischen Monarchie, Praha l908.

Tato kniha jest velice zajímavá, poněvadž uvádí velkou řadu úředních dokladů. Na neštěstí byla již dávno rozebrána a jest nyní vzácnou. Kropf byl průkopníkem výzkumu známek své vlasti a jeho zásluha není zmenšena ani tím, že novější badání značně změnilo původní znalosti jeho doby.

Ladurner : Staré Rakousko, Meran l920(?).

Když toto dílo bylo vydáno, vzbudilo velkou pozornost, poněvadž v něm byla po prvé dokázána existence retušovaných typů a tím učiněn pokrok v probádání tohoto vydání.

Dr. E. Diena : Lombardo-Veneto. Note sul1a prima emissione, Milán 1923-25.

Tato studie byla uveřejněna v „Il Corriere Filatelico“ v M1iláně jako řada článků, které pak byly přeloženy do angličtiny a němčiny. Navždy zůstane mistrovským dílem filatelistickým, protože upozorňuje na ideální rozdělení těchto známek, t. j. zařadění jednotlivých hodnot do patřičných desek. Pojednává bohužel pouze o řadách vydaných pro italské provincie; našim záměrem tedy-bylo sestavení podobného systému pro vydání krejcarů dle vzoru Dienových článků.

Ing. E. Müller : Die Postmarken von Oesterreich. Vídeň 1928.

Jest s politováním, že tak důležité dílo, jakým jest práce Müllerova, nemohlo ani částečně vyplniti mezeru týkající se prvního vydání Rakouska. Toto dílo nepřispělo k rozřešení problému rakouských desek a tí, kdo četli mistrovskou práci Dienovu, jsou rozčarováni, poněvadž zde nenaleznou jeho pečlivě propracovaného systému, jenž by mohl býti východiskem dalšího výzkumu.

       Proto jsme se pokusili nejen rozřešiti valnou část tohoto problému, vztahujícího se ke známkám rakouským, ale i potvrditi zařadění známek lombardsko-benátských. Toto dí1o je věnováno všem, kdo si oblíbili tyto nenápadné, ale nesmírně zajímavé známky. Doufáme, že naše objevy je podnítí k pozornému prohlédnutí materiálu, který mají po ruce, aby i oni učinili nové objevy a prospěli tak ve1iké rodině filatelistů.

P. de FRANK

Uvedené dobové ohodnotenie „historickej“ odbornej literatúry je určite pomôckou pre tých, ktorí sa chcú do hĺbky venovať štúdiu I. emisie R a L-B známok. Ešte aj v súčasnosti sa stretávame na aukciách s takouto historickou odbornou literatúrou (paradoxne najčastejšie s dielom Kropfa z roku 1908) a to celkom za prijateľné ceny. Krátke rešerše historickej literatúry vám dávajú aj informáciu o tom, čo môžete od ich obsahu očakávať.    

Veľkou nevýhodou monografií zaoberajúcimi sa komplexne celým obdobím R-U 1850-1918 je fakt, že každej emisii sa musí venovať určitý priestor prislúchajúci rozsahom zberateľskému záujmu.

Pravdupovediac sa na mnohé zaujímavé fakty o starších známkových vydaniach postupne zabudlo a tak sa vytvára priestor pre opätovné objavovanie už objaveného.

 Za všetky prípady uvediem príklad typológie známky 9 Kr  HP I. typu označenej podľa J.P. de Franka ako

9 KREJCAROVÁ, DESKA I. (1. ČERVEN 1850)

Typy 1a a 1b s různou polohou číslice.

Úzká sazba. První uspořádaní křížů.

Tesne pred vydaním I. emisie rakúskych známok bolo rozhodnuté o zrušení vydania hodnoty 12 Kr, ktorú mala nahradiť hodnota 9 Kr v modrej farbe. Na výrobu vlastnej tlačovej dosky pre hodnotu 9 Kr už nebol dostatok času a preto sa pristúpilo k úprave už vyrobených asi 300 ks štočkov pre hodnotu 6 Kr typu Ib (už má opravený text STEMPEL) pôvodne pripravených pre zostavenie 2. tlačovej dosky hodnoty 6 Kr.

Úprava pôvodných štočkov spočívala v odstránení číslice 6 a vletovaní novej hodnoty 9. Pri mechanickom odstraňovaní číslice 6 prišlo vo väčšine prípadov aj k prerušeniu orámovania nad a pod číslicou a v mnohých prípadoch aj k poškodeniu textu KREUZER. Nahradzovanie poškodených štočkov počas tlače si vyžiadalo upravovať aj ďalšie náhradné štočky hodnoty 6 Kr a to v tomto prípade typu Ia (chybný text STEMPFL, tzv. F-typ).      

Obr.2 Detaily odlišujúce podtypy Ia (tiež aj I-F) a Ib (tiež aj I-E)

V súlade s typológiou hodnoty 6 Kr, z ktorých bola hodnota 9 Kr upravovaná, by sme mali logicky rozlišovať aj typy Ia a Ib u hodnoty 9 Kr. Takýto postup okrem Franka v [1] použil a hlbšie rozpracoval Huber/Wessely v svojich prácach [6] a [7].

Tlačové dosky neboli zostavené z tlačových štočkov napevno a z dôvodu opráv boli rozoberané, doplnené o nepoškodené štočky a skladané bez dodržania pôvodného umiestnenia štočkov. Z tohto dôvodu nie je možné číslovanie známkových polí tak ako ho poznáme dnes a identifikácia jednotlivých štočkov je možná iba podľa charakteristických doskových chýb.

Doskové chyby na hodnote I. typu boli historicky číslované (základy systému číslovania položil Katscher 1-438) a sú ďalej označované ako tzv. P-Nummern (P-Plattenfehler). Niektoré doskové chyby boli Katcherom samostatne číslované aj keď sa jednalo iba o vývojovú etapu tej istej doskovej chyby.

P-číslovanie doskových chýb zavedené Freyom (P1-P335, [4]) sa používa dodnes. K ďalšej redukcii počtu doskových chýb na 273 pristúpil vo svojej špecializovanej príručke Magistris ([5])  pri zachovaní číslovania podľa Freya. Dôvod zníženia počtu doskových chýb bol rovnaký ako pri redukcii počtu doskových chýb určených Katscherom.

Obr.3 Dvojpáska so spojenými typmi 9 Kr Ib + Ia

Na obr.3 je ukážka dvojpásky so spojenými typmi 9 Kr HP Ib + Ia pochádzajúca z obálky na obr.4. Podľa Hubera/Wesseleho je hodnota spojených typov známok rovnaká ako 9 Kr HP IIb + IIc a dvojnásobná voči 9 Kr MP IIIb + IIIc.

Najnovšia publikácia k tejto problematike bola vydaná maďarským zberateľom Istvánom Kecsedym. Štúdia je zameraná na analýzu celého tlačového procesu výroby známok I. emisie kreuzerových a centových známok ([8]). V našom konkrétnom prípade pridal k rozlíšeniu typov 9 Kr HP Ia a Ib ešte prerytie dvoma smermi bodového pozadia v pravom hornom rohu znaku pri type Ib (obr.2).

K ďalším určujúcim parametrom je umiestnenie ručne vletovanej číslice 9 oproti nápisu KREUZER , prípadne vertikálny posun 9 voči hornému a dolnému okraju orámovaniu. Horizontálna vzdialenosť 9 a K sa pohybuje od 0,3 do 1,2 mm. Typická vzdialenosť je okolo 0,6 mm a má ju približne 85% popísaných polí. Pri niektorých poliach sa stretávame dokonca s viacerými vzdialenosťami 9 a K podľa časového štádia tlače. Tento jav vznikol v dôsledku nedokonalého vletovania číslice 9, ktorá sa časom pri tlači posúvala.

Obr.4 Určenie známkových polí P175 a P45 podľa Magistrisa

Obr.5 Ťažší list 3. váhového stupňa z Viedne do Brna – doprava trvala iba 1 deň

Novšia Magistrisova publikácia zobrazuje iba časti doskových chýb, ktoré sú spoločné pre celé obdobie tlače známok (primárne tlačové chyby) a ďalšie chyby, ktoré vznikli postupne pri tlači (sekundárne tlačové chyby), sú uvedené pri slovnom opise tlače daného P-čísla tlačového štočku. Ukážka obrazovej časti Magistrisovej príručky je na obr.4 spolu s identifikáciou daných P-polí dvojpásky z obr.3.

V mnohých prípadoch sú sekundárne tlačové chyby podstatne výraznejšie ako primárne a z tohto pohľadu je vhodnejšia staršia publikácia Freya. Najlepšia voľba je však mať obidve porovnávané publikácie.

Celkový počet použitých I-F typov známok 9 Kr HP Ia je podľa Freya a súčasne aj Magistrisa iba 9,

v 16-tich prípadoch neprišlo k zhode popisu doskovej chyby v nápise STEMPFL. Vzhľadom na fakt, že v príručke Ferchenbauera ([2]) sa popísanej typológii nevenuje pozornosť, môžete získať hodnotný známkový materiál iba zlomok jeho budúcej ceny.      

Bratislava, jún 2014                                                                           

doc. Ing. Radomil Květon, CSc.

Literatúra :

[1]        Frank J.P.: Nové poznatky o starých známkách, První vydání Rakouska a Lombardsko – Benátska 1850-1858, přeložil ING. Dr. J.Peller, nákladem Filatelistické Revue, Praha1938

[2]        Ferchenbauer U.: ÖSTERREICH 1850-1918, Handbuch und Spezialkatalog, BAND I., Österreich 1850-1864, Selbstverlag, Wien 2008

[3]        Hirš P. : RAKOUSKO 1850-1918, II. upravené vydání, Monografie a specializovaný katalog, vlastním nákladem, PRAHA 2010

[4]        Frey K.: ÖSTERREICH 1850, 9 Kreuzer Type I

[5]        Magistris F.: Die 9 KREUZER TYPE I, Spezialkatalog und Handbuch, im Selbstverlag, Wien

            1995

[6]        Huber/Wessely: Großes Handbuch Österreich und Lombardei-Venetien mit Spezialkatalog für I. Emission 1850, Einführung in Altbriefkunde und Vorphilatelie, WEKA-Philatelie, Wien 1976

[7]        Huber/Wessely: Spezialkatalog für die I. Emission 1850 von Österreich und Lombardei-Venetien zum „Großes Handbuch 1976“, WEKA-Philatelie, Wien 1979/80

[8]        Kecsedy I.: A NEW LOOK AT THE PRINTING ELEMENTS PRODUCTION OF THE 1850 KREUZER AND CENTES STAMP ISSUES, A Handbook and Research Report, Types and Subtypes, Private Publication, 2008

Share This