K. Ptačovský: Vydání 1850 – II. část

od | 3.05.2020 | Rakousko

  1. 5 centes žlutá. (obr.64, 78)

Je to jediná hodnota vydání 1850 která se vyskytuje jen v jednom typu a pouze na ručním papíru různé síly. Stejně jako u známky 1 kr byly nepovedené tisky ještě jednou tištěny na rubu, Tyto druhé tisky byly provedeny buď stejně postavené neb obrácené jinak stejně jako známky 1 kr. Z těchto tisků na rubu je známé také jediné téte-béche (viz obr.64).

Typická je otevřená špička rámečku v levém horním rohu známky a spojení písmen C a E, jakož i N a T v udání hodnoty. Papír byl středně silný až slabý, zřídka vysloveně tenký. Tyto známky jsou z posledního tisku r. 1851 barvy oranžové. Nejsilnější papír mají známky okrové. První tisky jsou jemné barvy žluté. Pozdější jsou citronově žluté, oranžové, potom okrové a ke konci opět oranžové. Vzácné jsou citronové a olivové.

Obr.78 Známka 5 ct upotřebená.

Všechny známky byly tištěny r. 1850-51 a mají mezi sebou malé mezery.

  1. 10 centes černá. (obr.3, 67 a, e, 79)

Rozeznávají se typy Ia, Ib a III.

Typ Ia. Nula je zavřená, jednička má obyčejně nožičku vlevo nahoru ohnutou. Druhé E v CENTES má dolní linku přerušenou.

Typ Ib. Nula je nahoře otevřená a trochu poškozená. Druhé E v CENTES je poškozené jako u typu Ia.

Typ III. Znak je retušován, nula jako typ Ib, E v CENTES opravené. Typy Ia a Ib jsou společně u vydání na ručním papíru, typ III pouze na strojovém papíru. Určení je tedy snadné.

Obr.79

Papír ruční byl slabší až středně silný. Vysloveně silný papír, stejně jako u hodnoty 5 centes nebyl použit. Poslední tisk na ručním papíru v r. 1851 je také na papíru hedvábném.

Strojový papír pro typ III byl dobrý, středně silný. Tyto známky byly tištěny teprve r. 1857. Velmi zřídka vyskytuje se také papír kartonový.

První tisky byly stříbrošedé, pozdější šedočerné až černé.

Známky na ručním papíru mají malé, na strojovém papíru velké mezery.

Tabulka k určení typů:

Nula je nahoře zavřená  … typ Ia

Nula je nahoře otevřená … a)

a) Druhé E v CENTES je dole poškozená … typ Ib

Druhé E v CENTES opravené, znak retušovaný, strojový papír … typ III

  1. 15 Centes červená. (obr.68 c, g, 80, 81, 82, 83).

Známe typy I, IIa, IIb a III.

Je to jediná hodnota, od které byly zhotoveny dvě matrice. Z první byla zhotovena jediná deska, ač jednotlivé štočky byly použity i při sestavení druhé desky. Ke zhotovení druhé matrice nebyla však použita původní rytina, ale cliché hodnoty 10 ct, kde byla nula vyměněna za pětku. Druhá matrice byla zajisté zhotovena proto, že první matrice měla jak z popisu prvního typu vidno hrubé vady. Důkaz, že byla použila rytina 10 ct skýtá chybné E, které je totožné jak u známek 10 ct, tak zde. Pro desky typu III byla sice vzata stejná matrice, ale chybné E bylo opraveno.

Obr.80

Typ I. z původní matrice. (obr.67b, 80, 81, 82). Číslo 15 stojí úplně volně téměř ve stejné výši jako CENTES. Hořejší nápis je poškozen, zejména písmena K a E, takže vypadá skoro jako „KF POST-STEMPEL”. V “CENTES” má C dole malou šikmou čárku a u prvních tisků za S je tečka.

Typ II. je z druhé matrice. Číslice 5, která nahradila nulu z číslice 10, stojí výše než jednička a je vpředu malou skvrnou uzavřená. Oproti typu I je CENTES více vpravo a vzdálenost mezi 5 a C je větší. Nápis KK POST-STEMPEL je opraven; znak není retušován (obr.80, 83.)

Rozeznáváme:

Typ IIa s poškozeným druhým E v CENTES (obr.80 dole vlevo) a zavřenou pětkou.

Typ IIb s opraveným E. (obr.80 dole vpravo)

Typ III jako typ IIb ale s otevřenou pětkou, při čemž v levém dolním rohu hodnotového rámečku je charakteristická tečka. (obr.80 uprostřed vpravo).

Obr.81 Typ I.

Obr.82 Typ I.

Obr.83 Typ II.

Typ I a IIa přicházejí též současně na jednom archu, a to již v prosinci 1850. Těmito deskami byly také tištěny známky na vroubkovaném papíru, které tedy mohou mít typ I neb vzácněji IIa.

První tisky byly na středně silném papíru v barvě cinobrové. Další tisky ze smíšené desky I a IIa byly také zřídka na značně silném, i ryhovaném papíru (viz Id str.18) a to v barvě světločervené až karmínové. Později měly známky pouze typu II a papír středně i značněji silný, který někdy je zdánlivě mřížkován (str. 18 sub. Ib), a barvu růžově karmínovou až masovou. Vyskytuje se také papír hedvábný. Tyto známky mají masově červenou barvu.

Známky typu III byly tištěny již od srpna 1852, takže mají jak ruční, tak strojový papír, kdežto známky typu I a II pouze papír ruční. Papír byl středně až značně silný a vyskytuje se i papír kartonový a dokonce pruhovaný (str.18 ad Ic a str. 21 2g). Známky jsou cinobrové, karmínové až růžové v různých odstínech. Hledané jsou jasně karmínové z r. 1854, prvé to tisky na strojovém papíru. Dutý tisk byl zaviněn zajisté též použitím příliš husté barvy.

Všechny známky typu I a II mají malé mezery, známky typu III velké mezery.

Tabulka k určení typů:

Číslice 5 má rovný praporek, K a E v horním nápisu, který vypadá jako

K F POST-STEMPEL jsou chybné  … typ I

číslice 5 má nahoru prahnutý praporek, písmena K a E jsou nepoškozená  … a)

a) Znak neretušovaný … b)

znak retušovaný, v rámečku hodnoty vlevo tečka… typ III

b) Druhé E v CENTES dole je poškozené … typ IIa

Druhé E v CENTES dole je opravené … typ IIb

  1. 30 centes hnědá (obr.68 c, g. obr.84)

Tato známka má typy I. a III., nemá žádné podtypy, pouze původní a retušovaný znak a při tom poněkud opravenou číslici 3.

Typ I znak neretušovaný, dolejší zakončení trojky vytáhlé.

Typ III znak retušovaný, trojka dole zakončena kruhovitě.

Obr.84

Papír u typu I je vždy ruční, středně silný, až na známky šedohnědé, které jsou též na papíru hedvábném. Dosti často vyskytuje se papír vroubkovaný (obr.49). Barvu měly nejdříve hnědou, pak šedohnědou, čokoládovou a konečně černohnědou.

U typu III je papír středně až velmi silný; barva prvních tisků na strojovém papíru byla pěkně fialově hnědá, později červenavě, šedě, čokoládově až tmavě hnědá. Následkem použití špatného lepidla zdá se být papír tónovaný.

U typu I byly malé, u typu III velké mezery mezi známkami.

  1. 45 centes modrá.

Jsou typy I, II a III (obr.67 d, i, 1, 68 d, 81, 83, 85) Tisk této známky je zcela obdobný tisku známky 9 kr. Zde byla nejprve použita deska pro známku 30 ct, zaletováním nových číslic byla změněna na známku 45 ct. Tak jako u 9 kr je každá jednotlivá známka jiná. Zamýšlel jsem jako u známky 9 kr rozlišovat známky se zbytky čísel 3 a 0 a bez těchto zbytků. Od tohoto úmyslu jsem však upustil, poněvadž číslice této známky musely být mnohem důkladněji odstraněny, když místo nich musely být zasazeny opět dvě číslice. Známky se značnějšími zbytky pocházejí jen zřídka. Uvádím proto pouze typ I. a stejně jako u známky 9 kr sestavení Müllerovo. Kdo se chce důkladněji zabývat studiem této známky, odporučuji příslušnou literaturu (Diena, Frank).

Obr.85

Müller rozlišuje následující typy:

Typ I: Číslice 4 a 5 stojí asi ve stejné výši, tj. hlava i nožičky souhlasí; vzdálenost 5 od CENTES je 0.2 až 0.3 mm, vzdálenost od hořejší linky rámečku je 0.4 až 0.5 mm, od dolejší 0.3 až 0.4 mm.

Typ Ia: Číslice 5 stojí značně výše než 4.

Typ Ib: ·Číslice 5 stojí značně níže než 4.

Typ Ic: Vzdálenost 5 od CENTES je asi 0.5 mm.

Typ Id: Vzdálenost 5 od CENTES je 0.7 mm.

Typ Ie: Vzdálenost čísel od hořejšího rámečku je 0.3 mm.

Typ If: Vzdálenost čísel od hořejšího rámečku je 0.6 mm.

Typ Ig: Jako I, ale části číslice 3 nejsou zcela odstraněny.

Typ Ih: Jako I, ale levý dolní roh rámečku známky zlomený.

Zde registruji:

Typ I. Znak neretušovaný, číslice jednotlivě na každé známce uspořádané. Vzdálenost 5 od CENTES 0.2, 0.4 vzácně až 0.7 mm. Číslice obyčejně obě stejně vysoko, někdy jedna neb druhá výše ale vždy nížeji než CENTES. Rámeček v místech, kde byly odstraňovány a opět zasazovány číslice je zpravidla více neb méně poškozený.

Typ II. K tisku bylo použito opět matrice známky 30 ct, u které udání hodnoty bylo vyměněno a zhotoveny nové štočky. Číslice jsou tedy všude stejně umístěné. Jako charakteristický znak je tu nepatrné zesílení vnitřního rámečku nad číslicí 4, malý to zbyteček číslice 3. Znak neretušovaný.

Typ III. je stejný jako II. až na retuš znaku, která je viditelná hlavně na jemné bílé lince v dolejším rámečku znaku.

První tisky typu I. byly světlomodré, pozdější tmavší až sytě modré, potom břidlicově až šedě modré. Papír byl ruční různě silný, též hedvábný, značně silný i vroubkovaný.

Známky typu II jsou břidlicově až šedě modré, na ručním, slabém až hedvábném papíru. Tisky jsou vcelku nepěkné.

Typ III. je na ručním papíru zřídkavý, běžný na strojovém papíru různé síly, vzácný na kartonu. V barvě matně modré až modré s nádechem k ultramarínu nenajdeme značnější rozdíly. Známky typu I a II mají malé, typu III velké mezery.

Zvláštnosti.

Nejdůležitější bylo již na str.35 a 36 uvedeno. K tomu je třeba ještě podotknou ti:

Smíšené frankatury mohou být pouze z listopadu a prosince 1858 se známkami vydání 1858 a jsou vzácné.

Zvlášť upozorňuji na zdánlivé použití půlených známek. Jedná se o doporučené zásilky, kde příslušný recepis byl připevněn přelepenou známkou, která při odstraňování recepisu byla přetržena a zbývající polovina ještě jednou doručovacím úřadem orazítkována, (obr.86). Známky nedoručených doporučených dopisů, které byly odesílatelovi vráceny, byly orazítkovány také doručujícím úřadem a mají tedy dvě razítka. Stejně se dálo i se zásilkami pozdějších vydání.

Obr.86 Zdánlivé použití půlené známky.

Obr.87 Kolek použitý jako výplatní známka.

Kolky použité na dopisech mají cenu jen tenkráte, když byly skutečně použity místo výplatních známek. (obr.87). Kolky použité ku frankování dopisů provázejících balík, tedy jakýchsi předchůdců průvodek, nejsou použity místo výplatních známek, protože zde bylo frankování kolkem předepsáno (obr.88).

Obr.88 Kolek na průvodním listu.

Falsa ke škodě pošty.

Po dobu platnosti známek vyskytla se od známek v CENTES dvě různá falsa a to 15 a 30 ct ve Veroně, zhotovená měditiskem, a 15, 30 a 45 ct v Miláně zhotovená dřevorytem. První jsou z druhé polovice roku 1853, druhá z října 1857 do července 1858. Jsou hledané zejména upotřebená na dopisech.

Veronské falsum nemá typ, bylo asi tištěno jednotlivě poněvadž nejsou známé žádné pásky. Papír byl silný, strojový s hnědavou, velmi lámavou gumou. Barvy se neliší valně od originálů, tisky jsou jasné a vcelku lepší než originály. V obraze je znak jinak tečkován, říšské jablko nemá křížek a písmena N a S (CENTES) jsou širší než u originálu.

Milánské falsum bylo také jednotlivě tištěno. Hodnota 15 ct měla jeden dřevoryt, který byl jednou opravován, hodnota 30 ct dva, z nichž každý byl dvakráte opravován a hodnota 45 ct též dva, z nichž druhý byl dokonce čtyřikrát opravován. V barvách se falsa příliš neliší od pravých známek, kresba však má mnoho odchylek, zejména číslice a orel jsou silně odchylné (obr.89). Papír je strojový, slabý i silnější.

Obr.89 Milánské falsum.

Filatelistická falsa.

Nejčastěji se vydávají novotisky čisté nebo i falešně razítkované (často i moderními razítky) za originály. Někdy se falzátoři pokoušejí napodobit domalováním vzácné typy, neb hrotky a ondřejské kříže se na krajové známky dokreslují, tisknou se falsa na odbarvené jiné upotřebené známky, které mají pak pravá razítka.

Obr.90

Originál                                            Falsum.

Kartonový papír se napodobuje podlepením, vroubkování i pruhováni jinými manipulacemi. Chemicky se také mění barva ondřejských křížů na vzácné žluté neb černé. Takové změny prokáže při porovnání rtuťová lampa. Falešné tisky jsou zpravidla mnohem hrubší než originály. Také barva činí falzátorům obtíže a rtuťová lampa tu opět koná dobré služby. Takové falsum viď obr.90. Že se napodobují takové vzácnosti jako jsou tokayské průpichy, dopisy s půlenými známkami apod. je samozřejmostí. Takové vzácnosti se ale kupují jen zkoušené skutečně dobrým znalcem.

Jako kuriosum nutno uvést fantastické dvojtisky známky 2 kr na zadní straně známek 3 kr v červené, údajné však i v jiné barvě a hodnotě a na jiných hodnotách, které u příležitosti filatelistického dne v devadesátých letech ve Vídni věnovalo pořadatelstvo každému účastníku slavnostního banketu jako ukázku, že lze vše falšovat.

Obr.91 Fantastický tisk na rubu.

Byl to skutečně kuriozní nedomyšlený způsob důkazu. Pokud jsem tyto „známky” viděl, lze toto falsum s jistotou prokázat. Ukázky byly tištěny obyčejně tak jak obrázek ukazuje, že jsou zobrazeny části dvou známek (obr.91), někdy však i s celou jednou „známkou”.

Novotisky.

Jako předlohy poštovním správám jiných států byly zhotoveny pětkráte úřední novotisky, které patří jako doplněk ke každé větší sbírce. R. 1866, 1870 a 1884 byly tištěny všechny hodnoty, r. 1887 pouze 1 kr a 5 ct, r. 1894 jen 2 kr a 10 ct.

Některé novotisky lze snadno rozeznat dle určitých znaků (barvy, papír, klih, typ známek, odchylky), jiné však rozeznáte velmi těžko, zejména bez možnosti porovnání. Z ondřejských křížů novotisky nikdy zhotoveny nebyly. Uvádím popis jednotlivých tisků, jak jsou v literatuře popisovány.

Novotisk I 1866. Náklad 480 kusů. Barvy: sírově žlutá, černá, živě karmínová, červeně hnědá, tmavomodrá. Papír bílý, silný. Guma bílá. Tisk jemný, jasný. 1 kr má typ III a charakteristické

2 skvrny v hořejším rámečku. U novotisků 3 kr je ve znaku vpravo dole charakteristická skvrna. U 6 kr mají všechny novotisky přerušenou vnitřní linku hořejšího rámečku. Zde má pře rušení uprostřed tečku. U 10 ct je S v CENTES vždy zlomené.

Novotisk II 1870. Náklad 5000 kusů. Barvy: sírové žlutá, černá, cinobrová, červeně hnědá, modrá. Papír bílý, silný. Guma žlutavá, lámavá. Tisk špatný, rozmazaný, nestejně nanášená barva. 1 kr je stejný jako I 1866. U 6 kr chybí tečka v přerušení, 10 ct má S někdy zlomené, jindy nepoškozené.

Novotisk III 1884. Náklad 2500 kusů. Barvy jsou vesměs matné, oranžově žlutá, černá, matně červená, matně šedohnědá, matně modrá. Papír silně žlutavý a slabý. Guma nažloutlá a hladká. Tisk velmi čistý, stejnoměrný, zhotovený z desky s vyčištěnými štočky. 1 kr má typ Ib a chyba rámečku je opravená. 6 kr jako II, 10 ct má zlomené S. Tento novotisk přichází také s černým přetiskem „SPECIMEN” na hořejším kraji (obr.1).

Novotisk V 1887. Náklad po 10.000 v obou barvách žluté a oranžové od 1 kr a 5 ct v barvě žluté a matně oranžové. Papír žlutavý, slabý. Guma žlutavá, hladká. Tisk opět špatný, ale lepší než novotisk 1870. 1 kr má opět typ Ib.

Novotisk VI 1894. Jen hodnoty 2 kr a 10 ct, obě černé po 10.000 kusech. Papír žlutavý až šedavý, slabý a sklovitý. Tento novotisk 2 kr lze poznat dle toho. že rámeček nad číslice 2 není porušen jako u ostatních novotisků a hodnota 10 ct nemá zlomené S v centes.

Obr.92 Novotisk zkusného tisku známek 12 kr a 60 centes.

Mimo tyto úřední novotisky byly zhotoveny mezi rokem 1884 a 1887 novotisky pro vysoko postavené osobnosti, z nichž však jen tzv. novotisk „Fellnerův” je v oběhu. Z tohoto vydání jsou jen hodnoty 1 kr a 10 ct žluté a lze je poznat dle měkkého špatného papíru bez průsvitky se slabě nanesenou žlutavou gumou.

Byly také tisknuty nové „zkusné tisky” originálními štočky v černé barvě, nevydané hodnoty 12 kr a 60 ct také v barvě modré (obr.92).

Výstavní tisky

Originálních štočků s odstraněným označením hodnoty, která byla nahrazena letopočtem 1881 (obr.93) na bílém, a r. 1890 na barevném poli (obr.94) bylo použito státní tiskárnou na filatelistických výstavách v těchto letech pořádaných k ukázkovému tisku známek. Tyto „známky” byly tištěny r. 1881 modře, r. 1890 (obr.93 s 94) v různých barvách a na různých papírech, a byly obecenstvu po 1 kuse rozdávány.

Obr.93 Výstavní tisk 1881.

Obr.94 Výstavní tisk 1896

Z tisků r. 1881 je známo 20, oněch z r. 1890 pak na nejrůznějších papírech 100 druhů různé zoubkovaných, nebo střihaných, gumovaných, nebo bez lepu. Ač to nejsou žádné známky, jsou přece jen fi1atelistickou kuriozitou, protože byly tištěn y státní tiskárnou z originálních štočků a jako takové mohou sloužili ku porovnání typů znaku. Tisky z r. 1881 mají totiž znak typu I, tisky z r. 1890 znak typu III, tedy retušovaný s bílou linií v dolejším rámečku znaku.

Bratislava 3.5.2020

Radomil Květon, kveton@etirs.sk

Share This