K. Ptačovský: Známky Rakouska 1850 – 1918 ( I.část )

od | 13.04.2020 | Rakousko

Úvod do zbierania starých rakúskych známok

V rokoch 1949-1951 postupne vychádzala ako príloha časopisu Filatelista v Bratislave táto veľmi potrebná príručka pre záujemcov o zbieranie známok „starého“ Rakúska. Bola vydaná nákladom Sväzu Slov. filatelistických spolkov v tlačiarni Universum, Bratislava. Prelomová bola hlavne v tom smere, že prvý raz umožnila širokému okruhu zberateľov zo Slovenska prístup k odborným informáciám v jazyku im zrozumiteľnom (češtine).

Klement Ptačovský pretavil svoje dlhoročné zberateľské skúsenosti do textovej podoby, ktorú by sme mohli popísať zaužívanými slovnými spojeniami ako „Čo slovo, to perla“ alebo „Rýchlokurz geniality“. Samozrejme špecializovaná filatelia za ďalších 70 rokov prekonala ďalšie dôležité etapy a niektoré názory uvedené v tejto príručke možno sa budú zdať z dnešného uhlu pohľadu ako neúplné alebo nepresné, ale nájdeme tu aj mnoho pozabudnutých faktov a zaujímavostí, úžasnú kreslenú typológiu a metodické postupy pre rozpoznávanie jednotlivých typov skúmaných známok. Nasledujúci text je skoro doslovným prepisom, ktorý bol upravený do tvaru súčasnej českej gramatiky a boli odstránené aj jednoznačné chyby pri prepise do publikovanej formy. Nájdeme tu koncentrované zberateľské poznatky autora, ktoré mnohí z nás prácne získavali celé desaťročia.   

I.

Sbírání známek starého Rakouska bylo vždy oblíbeným vyhledávaným objektem vážných filatelistů. Skýtá svým provedením, růzností typů, druhů papíru, zoubkováním, razítkováním atd. tolik možností specializace, že každý nalezne něco, čím uspokojí svůj sběratelský zájem. I nyní jsou noví sběratelé, kteří vedle běžných známek jedné neb skupiny zemí sbírají známky starého Rakouska,

Literatúra, pojednávající o tomto úseku filatelie je bohatá. Je to především klasické dílo Kropfovo, pak speciální katalog Weinertův a naposled výtečné dílo inž, Müllera. I v cizině byla uveřejněna řada význačných prací. Známky Lombardska a Benátska zpracovali italští sběratelé, mezi nimi též známý znalec Dr. E.Diena. Vedle těchto prací nalezneme roztroušeně v časopisech mnoho hlášení i pojednání. Pořádané aukce přinesou také mnohý zajímavý doklad. Jsou to však téměř vesměs vzácné, těžko přístupné prameny, a není pak věcí každého prokousávali se dlouhým studiem materií a spokojuje se použitím katalogu, Nutno uznat, že katalogy většinou uvádějí Rakousko důkladněji než velkou většinu ostatních zemí. Také to dokazuje značný zájem o tyto známky.

V této práci pokusím se pojednat o známkách rakouských, a to hlavně na základě zpracování Weinertova, (štočky jeho díla jsme získali), jehož práci považují za dobrého speciálního vůdce. Nepřinesu sice nic nového, co by se v tom neb onom pramenu nenašilo, přece však nebude opisem neb překladem práce jiné. Bude to zpracování v tom smyslu a rozsahu, v jakém dle zkušeností, dlouholetých studií máme za to, že nejen malý, ale i velký sběratel nalezne vodítko pro zpracování sbírky.

Mimo registrování pokusíme se též o ocenění určitým bodovým systémem vyjadřujícím vzájemný poměr vzácnosti a hodnoty, i když zejména u vzácných druhů neb objektů je to počínání velmi odvážné a problematické. Posuzujeme-li výsledky aukční vidíme, jak záleží nejen v první řadě na zachovalosti, ale i na náhodou přítomných dražitelích, jich zájmu, počtu, finanční síle a celkových poměrech na filatelistickém trhu. Porovnáváme-li aukční výsledky známek starého Rakouska a jiných zemi, vidíme, že zájem je veliký a docílené ceny za prvotřídní objekty značně vysoké.

Doufám, že toto pojednání nalezne zájemce v rodině sběratelů a prosím o zaslání poznámek neb doplňků, které občas bychom mohli uveřejnit, aby práce byla taková, jakou bych si ji přál mít.

Celé pojednání rozděluji na tyto úseky:

A) Historie vydávání známek

B) Papír (druhy, klihování)

C) Tisk

D) Zoubkování

E) Jednotlivá vydání.

A) Historie rakouských známek.

Do 1.června 1850 byly v Rakousku, tak jako všude, kde nebyly ještě zavedeny poštové známky, vypláceny poplatky v hotovosti. V té době bylo Rakousko císařstvím, mající ústřední vládu, a to i pro země uherské ve Vídni. Jednotlivé korunní země neměly žádný státoprávní život. Pouze italské kraje Lombardie a Benátsko měly pod jménem „Království lombardsko-benátské” svoje zvláštní postaveni. Tak ku př. neplatily tam papírové peníze, ale pouze kovové s odlišným pojmenováním, co mělo vliv na vydávání vlastních, zvláštních známek.

r.1859 byla odloučena Lombardie (s Milánem) a r. 1866 pak i Benátsko. R. 1867 dosahují Uhry samostatného státoprávního postavení, v důsledku kterého r. 1871 zavádějí svoje vlastní známky.

Můžeme tedy stanovit tyto úseky při pojmenování známek jednotlivých údobí:

Císařství rakouské 1850-1867

Království lombardsko-benátské 1850-1859-1866

Rakousko-uherská monarchie s Uhrami 1867-1871

Rakousko-uherská monarchie bez Uher 1871-1918.

Jednotlivé hodnoty známek byly dány jednak valutou, jednak tarifem.

Do r. 1858 byla v Rakousku jednotkou měny 1 zlatý konvenční mince (1 Gulden C. M.) který měl 60 krejcarů C. M. Platil pouze v Rakousku pro úředně zvané „německé známky”, kdežto v Benátsku a Lombardsku byla platná pro „italské známky” 1 lira se 100 centesimy. Přepočítací kurs byl 1 zlatý rovný 3 lirám neb 1 lira 20-ti Kr. CM. Přitom byly v Rakousku papírové peníze, kdežto v Itálii kovové, stříbrné. V praxi byl často značný kursový rozdíl a platilo se za 1 liru agio, tj. více než 20 kr. Proto měla ve skutečnosti známka za 3 kr menší hodnotu než známka za 15 ct a nalezneme proto častěji zajisté úmyslně známky rakouské použité v italských zemích než obráceně.

1.listopadu 1858 byla zavedena nová „rakouská měna” (österreichische Währung öW). Přepočítací kurs byl 1 zl C. M. s 60 kr roven 1 zl a 5 kr OW v Lombardsku-Benátsku 1 lira se 100 ct rovna 33 soldi r. m., tedy 3 liry rovny 1 zl 5 kr. Touto změnou měny bylo vynuceno vydání nových známek. Vydáni1850 bylo původně myšleno jen jako provizorní a byly ihned po jich vydání zhotoveny nové návrhy s hlavou Merkura.

Obr.1

Obr.2

Vydání 1850

Jsou známy zkusné tisky dvou provedení s Merkurem, s vousy a bez vousů. Hodnoty 1, 2, 3, 6 a 9 kr byly ponechány, ale velkost známek sloupala, takže 1 kr známky byla nejmenší a 9 kr největší. Tylo návrhy nebyly přijaly. R. 1851 byly však přece vydány známky s Merkurem jiného provedení, a to novinové bez udání hodnoty v různých barvách pro jednotlivé tarify. R. 1855 bylo určeno, že nové známky mají mít hlavu panovníka. Po různých zkouškách, z nichž první měly ještě hodnotu udanou v kr CM, bylo voleno provedení s vyražením hlavy. Tento způsob tisku pak zůstal u všech vydání známek až do r. 1867. Vydání nových známek dle přijatých návrhů bylo posunulo k datumu změny valuty tedy na 1. listopad 1858. Známky vydáni 1850 platily do 31.prosince 1858, takže smíšené frankatury byly možné jen 2 měsíce.

Obr.3

Známky s udáním „soldi” byly v Rakousku platné, naopak užíváni známek v kr bylo v italských zemích zakázané.

Na základě rozhodnuti Ministerstva pro obchod, průmys1 a veřejné stavby, kterému pošty podléhaly, ze dne 25.září 1849 dle úředního listu z 27.dubna 1850 byly stanoveny tyto sazby:

Obyčejný dopis za každý 1 lot (17.5 g) váhy v místě                        2 kr C.M.

dtto do vzdálenosti 10 mil                                                                 3 kr C.M.

dtto do vzdálenosti 10 až 20 mil                                                        6 kr C.M.

dtto do vzdálenosti přes 20 mil                                                         9 kr C.M.

Zásilky pod křížovou páskou (tiskopis s vepsanou adresou datumem a podpisem) bez ohledu na vzdálenosti váhy 1 lotu 1 Kr C. M.

Vzorky zboží, pokud jako takové je lze lehce poznat, na každé 2 loty jednoduché porto dopisové.

Rekomandační poplatek v místě 3 kr, ostatní vzdálenosti 6 kr. V italských zemích přiměřené hodnoty v ct (1 kr roven 5 ct). R. 1853 byly vydány novinové kolky, které ač žádné známky nepředstavují přece jsou v katalozích uváděny a sbírají se.

Obr.4

Obr.5

Obr.6

Vydání 1858.

Vydání 1858 mělo tarify přepočítané na novou měnu a sice:

1 kr C.M. = 5 ct = 2 kr r.m. neb 2 soldi

2 kr C.M. = 10 ct = 3 kr r.m. neb 3 soldi

3 kr C.M. = 15 ct = 5 kr r.m. neb 5 soldi

6 kr C.M. = 30 ct = 10 kr r.m. 10 soli di

9 kr C.M. = 45 ct = 15 kr r.m. neb 15 soldi

Známka 3 kr a 3 soldi původně černá změnila v důsledku špatné viditelnosti razítka barvu na zelenou. Zelené známky 3 kr byly vydány 1859, 3 soldi až 1862, poněvadž původní náklad v důsledku ztráty Lombardie tak dlouho vydržel.

Známky novinové i novinové kolky byly vydány ve změněném provedeni. R. 1861 byl obraz známek opět změněn. Příčinou bylo, že obraz známek 3, 5, 10 a 15 který měl být použit při nově zavedených celinách (listové obaly) a pro tento účel se špatně hodil. Byl proto zvolen jednodušší námět, hlava panovníka v oválu, a kvůli jednotnosti vydány všechny hodnoty.

Tyto známky vycházely jen postupně dle potřeby. Známky z r. 1858 byly platné až do 31.května 1864 a mohou tedy přicházet smíšené frankatury ještě i s vydáním r. 1863. Ze známek v soldi byly vydány pouze hodnoty 5 a 10 soldi. Novinová známka změnila opět vzor.

Obr.7 Novinový kolek.

Obr.8 Vydání 1861.

Další nové vydán, z r. 1863 mělo svůj důvod v tom, že „Německo-rakouský poštovní spolek (Deutsch-österreichischer Postverein) ke kterému Rakousko patřilo, se usnes1 aby všechny státy vydaly známky běžných tarifů ve stejných barvách. Známka 5 kr (stříbrný groš) doslala barvu červenou, 10 kr (2 gr) barvu modrou a 15 kr (3 gr) barvu světlohnědou. Kvůli vyloučení záměn známek starých a nových barev rozhodnulo vydat nové známky i novinové, a to dle vzoru pruských známek namísto hlavy panovníka uspořádat znak, tj. orla. Jinak celkové uspořádání, ovál zůstalo. Známky stejných hodnot jako r. 1861 byly vydány postupně od r. 1863.

Další změna v provedení známek byla v zoubkování. Stroj na zoubkování 14 byl opotřebovaný, nepracovali bezvadně, takže známkové archy mnohdy již při odesílání se rozpadly na více kusů. Byl zaopatřen nový stroj se zoubkováním 9 ½ a tím postupně od října 1863 zoubkovány nově tištěné známky. Poslední byla hodnota 2 soldi koncem r. 1865. Protože Benátsko bylo ztraceno 1866, nalezneme tuto hodnotu v Benátsku použitou jen velmi vzácně a spíše jen upotřebenou v poštovnách cizích zemí, kde známky určené pro země s kovovou měnou byly též používány. Známky tohoto vydání obou druhů zoubkování byly v platnosti do 31.srpna 1869, kdy již známky dalšího vydání z r. 1867 byly 2 roky v platnosti.

Po změně státoprávního postavení Uher po prohrané válce s Německem žádali Maďaři, aby i na známkách byl tento stav viditelný. Bylo proto rozhodnuto označení „KREUZER” nahradit označením KR, což značí stejně „Kreuzer” jako „Krajczár” a místo rakouského orla dát obraz panovníka, který byl společný. Známky platily v celé monarchii. Zásadně byla uherská pošla samostatná a společné známky byly jen přechodným ustanovením do doby kdy bude organizace v Uhrách tak daleko, že bude moci sama známky tisknout, Správa pošty v Uhrách byla svěřena ministerstvu obchodu, které tuto převzalo 1.května 1867. Známky tištěné ve státní tiskárně ve Vídni kupovalo ministerstvo v Budapešti za cenu tisku, tedy ne za nominále. Nové známky byly vydány 1.června 1867. Nejprve byly používány v Uhrách a v Rakousku teprve postupně po vypotřebování známek vydání 1863, 4. Byly vydány stejné hodnoty jako dříve a mimo to hodnoty 25 a 50 kr. Tyto hlavně proto, že při nově zavedeném poukazování peněz poštovními poukázkami bylo často potřebí vysokých frankatur.

Obr.9 Vydání 1863.

Obr.10 Novinové 1863.

Obr.11 Novinové 1867.

Současně vydaná novinová známka s Merkurem bez jakéhokoliv označení byla v platnosti 33 roků až do r. 1900, kdy byly vydány nové známky v haléřích. R. 1880 byla vydána stejná známka s udanou hodnotou ½ kr.

Obr.12 Vydání 1867.

Obr.13 Smíšená frankatúra rakousko-maďarská

Známky vydání 1867 jsou vedle známek z r. 1850 nejzajímavější, a to jak tiskem, papírem, zoubkováním. Také dlouhá doba oběhu – 16 let – přispěla k vytvoření odchylek způsobených opotřebováním desek. V Uhrách byly tyto známky platné do 30. června 1871, když 1. května byly vydány první vlastní uherské známky. V Rakousku byly platné do 31. října 1884.

V době platnosti těchto známek tj. 1. července 1875 přistoupilo Rakousko k světovému poštovnímu spolku, tehdy „Všeobecný poštovní spolek” jmenovaný. V důsledku toho byly některé tarify pro cizozemské zásilky sníženy, takže spotřeba známek 50 kr na dopisech velmi poklesla a známek 15 a 25 kr nebylo zapotřebí.

Obr. 14. Telegrafní známka.

Obr. 15. Vydání 1883.

Obr. 16. Vydání 1890.

Známky z r. 1867 ač byly původně s velkým spěchem zhotoveny a jichž oprávněnost r. 1871 pominula, zůstávaly dále v platnosti, až koncem r. 1875. Po různých návrzích a zkouškách byly však teprve koncem r. 1883 vydány nové známky. Byly to první známky provedené ve dvou tiskových pochodech. První tisk orel byl tištěn v barvě známky a v druhém pochodu vtištěna černě hodnota. Vydány byly známky hodnot 2, 3, 5, 10, 20 a 50 kr. Vynechány 15 a 25 kr a nově zavedena hodnota 20 kr. V platnosti zůstaly do 30. června 1891.

V r. 1873 byly vydány telegrafní správou, která tenkráte nebyla spojena s poštovní, známky pro vyplácení telegramů. Původně byly tištěny kamenotiskem, od r. 1874 měditiskem. Do velkých sbírek patří, třebaže to nejsou výplatní známky. Byly používány do 31.III.1879. Telegramy byly pak vyp1áceny v hotovosti neb poštovními známkami. R. 1877 bylo poněkud změněno provedení novinových kolků.

Obr.17 Vydání 1890.

Obr.18 Vydání 1890.

Obr.19 Novinový kolek 1890.

K další změně známek došlo 1. záři 1890. V roce 1889 bylo usneseno dále rozšířit upotřebení známek na peněžní a cenné dopisy, jakož i vyplácení poplatků za balíky ve známkách. Příslušné nařízení mělo přijít v platnost 1. září 1890. To vyžadovalo však řadu nových tarifů, které z hodnot vydání 1883 se nedaly buď vůbec neb jen s obtížemi sestavit. Mima to ani obraz těchto známek se ku změně dobře nehodil, a proto vydány nové známky s hodnotami 1, 2, 3, 5, 10, l2, 15, 20, 24, 30, 50 kr v malém a 1, 2 zl. ve velkém formátu. Když se ukázalo, že podobná barva některých hodnot mýlí a mimo to svádí k falšování (u známky 2 kr byla vymazána číslice 2 a nahrazena 30), byl obraz známek 20 až 50 kr roku 1891 pozměněn. 1. února 1896 byla pozměněna barva známek 1 a 2 zl na světlé, aby razítko bylo výrazněji znatelné. Záměna stala se tak, že stejný den byly, jak známky světlých barev vydány, tak tmavé známky vzaty z oběhu. Známky tohoto vydání různí se v jakosti použitého papíru a v zoubkování.

V roce 1890 byly také vydány novinové kolky změněné úpravy a další hodnota 25 kr. R. 1894 bylo zavedeno používáni zvláštních doplatních známek pro nevyplacené zásilky a vyúčtování některých poplatků.

Zákonem z r. 1892 byla rakouská zlatková měna změněna na měnu korunovou s hodnotou 1 zlatý roven 2 korunám. Změna v celém hospodářském životě se dála jen pomalu; také pošta zůstala zatím u zlatkové měny a teprve 1.ledna 1900 přešla na měnu korunovou.

Obr.20 Doplatní 1894.

Obr.21 Vydání 1899.

Obr. 22. Doplatní 1899.

První známky v této měně byly vydány v prosinci 1899 a podržely platnost do 31. října 1908 stejně jako všechny do té doby vydané známky v haléřích. Známky v krejcarech byly platné do 30. září 1900. Známky hodnot 1 až 6 hal. měly provedení hodnot 1-15 kr, 30 až 60 hal. málo změněný obraz známek 20-50 kr, korunové známky obraz známek zlatkových. Hodnoty 10-25 hal. obdržely nový obraz.

Známky do r. 1908 prodělaly několikráte menší změny tím, že u štítků s hodnotou byly výplně vynechány neb hodnota vtištěna v barvě známek. R. 1902 přibyla hodnota 35 hal a r. 1904 hodnota 72 hal. a konečně r. 1907 hodnota 12 hal. Papír prvního vydání byl stejný jako poslední náklady známek v krejcarech, totiž hladký, bílý s vlákny. Další vydání byly tištěna na papíru s nátiskem lakových pruhů, což bylo myšleno jako ochrana proti znovupoužití upotřebených známek, protože lak pásků je ve vodě částečně rozpustný. Později bylo od používání tohoto papíru upuštěno.

R. 1900 byly vydány také doplatní známky ve stejném provedení jako známky v kr z r. 1894 se změněným udáním hodnoty v haléřích, stříhané a zoubkované. Novinové známky z r. 1867 byly konečně vyměněny za nový motiv a vydány 4 hodnoty.

Obr.23 Novinové 1899.

Obr.24 Vydání 1901.

Obr.25 Vydání 1904.

Šedesátileté panovnické jubileum císaře Františka Josefa roku 1908 bylo poštovou správou použito k tomu, aby byly vydány známky uměleckého provedení, jak to vyžadovala nová doba. Známky, které sloužily jen poštovní službě bez ohledu na umělecký ráz již nevyhovovaly. Známý vídeňský grafik Koloman Moser byl pověřen vypracováním návrhů na lnové známky. Moser provedl svůj úkol způsobem tak dokonalým, že vidíme jeho vliv nejen na provedení známek rakouských, ale i na celé řadě známek a vydáních jiných zemí.

Obr.26 Vydání 1908.

Obr.27 Novinové 1905.

Byly vydány jednak známky výplatní s obrazy panovníků, a to hodnoty do 35 hal. knihtiskem nejprve na křídovém papíru, od r. 1913 na obyčejném papíru, hodnoty 50 hal až 10 K měditiskem. Novinové a doplatní známky byly vydány se změněnými obrazy, a to nejprve na křídovém, pak na obyčejném slabém, na konec silném papíru.

Obr.29 Jubilejní 1910.

Obr .28 Doplatní 1908.

Obr.30 Vojenské 1914.

Obr.31 Vojenské 1915.

Obr.32 Vydání 1916.

V roce 1910 k osmdesátým narozeninám cís. Františka Josefa byla vydána nová jubilejní série známek provedení známek z roku 1908 ale nahoře i dole prodloužená ornamenty s letopočtem 1830 a 1910. Tyto známky byly platné do 30. XII. 1910.

Za první světové války byly vydány nejprve 2 válečné dobročinné známky přizpůsobené vzoru běžných známek, pak r. 1915 nová série s pěti hodnotami s vojenskými motivy.

Obr.33 Vydání 1916.

Obr.34 Vydání 1916.

Obr.35 Novinové 1916.

Obr.36 Doplatní 1916.

Obr.37 Spěšné 1916.

Roku 1916 byla u příležitosti zvýšení tarifů vydaná nová série známek knihtiskem s hlavou císaře neb motivem císařská koruna u hodnot do 90 hal. a měditiskem s motivem císařského orla u hodnot korunových. Byly též změněny obrazy známek novinových i doplatních a zavedeny nové spěšné známky pro tiskopisy, nejprve v trojúhelníkovém formátu, od r. 1917 obdélníkovém. Současně byly známky 1 a 2 hal. vydání 1908 a čtyři nevydané hodnoty výplatních opatřeny přetiskem a vypotřebovány jako doplatní.

Obr.38. Vydáni 1917.

Obr.39 Spěšné 1917.

Obr.40 Doplatní 1917.

Obr.41 Letecké 1918.

Známky korunových hodnot změnily papír a konečně byly vydány nové známky hodnot 15 až 30 hal. s obrazem nového císaře Karla I. a zvláštní známky letecké.

Tyto známky byly platné při rozpadnutí se Rakousko-Uherska a v jednotlivých státech, které je převzaly, byly platné buď bez přetisku neb s příslušným označením.

 

Bratislava 13.4.2020 – Veľkonočný pondelok

Radomil Květon, kveton@etirs.sk

Share This