Věnováno Ing. Miroslavovi Bělinovi z Kladna.

V aukci PAC jsem zakoupil tuto Jubilejní dopisnici. Šlo o úřední propagační dopisnice pro vlastenecké účely, prodávané s příplatkem 10 h, vydání 1914 s přítiskem „Viribus Unitis 1914“, v 8 různých jazykových mutacích, zde v tříjazyčné verzi německo – rumunsko – rusínské. Všechny  3 jazyky byly úředně rovnoprávné, rusínština byla skupina místních dialektů ukrajinštiny. Byla odeslána 1.4.1915 ze Stulpikany (Bukovina, něm. Bokowina, Buchenland) s cenzurním razítkem, „Militarisch geprüft“, do hlavního města  Czernowitz (Bukovina). Vše názvy pošt na Bukovině byly německé. Tuto dopisnici jsem měl prošlou z Tábora a z Rakous, ale tato je mnohem cennější z poštovně–historického hlediska.

Stulpikany, (rumunsky Stulpicani, rusínsky  Sztulpikany) byly součástí Rakouska – Uherska od roku 1775  (vévodství Bukovina, dědičná korunní země R-U), po rozpadu R-U  postupně přecházelo v letech 1918-1920 do rumunského území, kde bylo do r. 1940 Pak krátce do r. 1941, zabral SSSR a dnes se jižní polovina tohoto území po válce vrátila zpět do Rumunska, protože tuhle jižní část bývalé Bukoviny v roce 1947 vrátil SSSR do Rumunska.  Dnes jsou Stulpikany součást rumunské župy Suceava.

Severní část bývalé Bukoviny s největšími Černovicemi (ukrajinsky Чернівці [černivci], rumunsky Cernăuți, německy Czernowitz/Tschernowitz) se staly v letech 1918-1920 součástí Rumunska, r. 1940 součástí SSSR, 1941 opět Rumunska, 1944 znovu SSSR. Od roku 1991 patří samostatné Ukrajině.

Za R-U bylo v Bukovině r. 1914 122 poštovních úřadů, jejich názvy jsou v časopise Terra č. 20/2002, autorem nadčasového článku na str. 10-29 „Jaká Bukovina ?“ je bohužel v roce 2020 zesnulý ing. Miroslav Bělina, pokračování je v č. 28/2006 na str. 12-17 pod názvem „Konec Bukoviny“ – zde je vyobrazena řada dopisnic po rozpadu R-U, tedy z Rumunska. Dále mohu doporučit vynikající exponát BUKOVINA 128 listů na Exponetu od  Petera R. Elbau, Fürstenau, Švýcarsko.

http://www.exponet.info/exhibit.php?exhibit_ID=1144&lng=CZ

A nyní se můžeme vydat proti proudu času a ukázat si další celiny.

Jubilejní dopisnice vydaná 1908, německo – rumunsko – rusínský text odeslaná z Černovců 1 (Bukovina) 24.10.1908 do Prahy

A dále vydání 1883 Orel (se dvěma hlavami) :

německý text, jednoduchá dopisnice, odesláno 15.6.1886 (BUCOWINAER LANDWEHR-INFANTERIE-BATALLION RADAUTZ Nr.75) z Radautz (Rädäuz Bukovina ) do Chebu, příchozí razítko : 18.6.1886

německo – rusínský text, jednoduchá dopisnice, odesláno 31.1.1884 z Černovců  (Bukovina) do Hořovic (Čechy)

německo – rumunský text, jednoduchá dopisnice, odesláno 8.1.1885 z Suczawa (Bukovina)  do Vídně, příchozí razítko : 10.1.1885

německo – rumunský text, dvojitá dopisnice, 1. díl (Frageteil), odesláno 24.2.1885 z Bossancze (Bukovina) do Weixelburg (Kraňsko), přích.raz.: 27.2.1885

německo – rusínský text, dvojitá dopisnice, 1. díl (Frageteil) odesláno 31.10.1886 z Černovců (Bukovina) do Vídně, příchozí razítko : 2.11.1886

německo – rusínský text, dvojitá dopisnice, Odpovědní díl (Antwortsteil) odesláno 1.11.1887 z  Černovců (Bukovina) do Opavy (Slezsko), příchozí razítko : 3.11.1887

německo – rumunský text, dvojitá dopisnice, Odpovědní díl (Antwortsteil) odesláno 24.5.1891 z Unter Wikow (Bukovina) do Vídně, příchozí razítko : 26.5.1891

A nakonec vydání 1890 Orel (se dvěma hlavami) s orámováním  :

německý text, jednoduchá dopisnice, odesláno 28.12.1890,správný tarif : 2+3 kr.,z Sereth – Seret (Bukovina) do Milána (Itálie)

Ze zobrazené mapy je dobře vidět, jak byla tato předlitavská pidizemička velká, asi jako 1/8 současné ČR.

Bratislava / Kladno: 5.3.2021

Pavel Vízner a Miroslav Bělina,

napsáno k 105. výročí úmrtí císaře FJ1. 1916-2021.