Stejně jako ostatní oblasti života na Hlučínsku prošlo i budování poštovní sítě četnými proměnami. Hlučínsko bylo původně částí opavského knížectví a patřilo s ním k zemím koruny české, kde zajišťoval provoz pošty svobodný pán Paar, jehož rodina dostala poštovní regál od císaře dědičně. Na konci roku 1632 byla z příkazu císaře zřízena ordinární jízdní poštovní trasa z Wrocławi přes Nysu, Prudnik, Krnov, Opavu, Dvorce, Šternberk a Olomouc do Vídně. Byla to již skutečná poštovní trasa: postilioni po ní po zaplacení určeného poplatku dopravovali také soukromé dopisy. Tato poštovní linka, kterou zřídila Slezská komora, protože svobodný pán Paar její provoz nezajistil, byla však v činnosti jen krátkou dobu: do vpádu švédského vojska do našeho kraje. Roku 1655 byla poštovní trasa z Prudniku na Głubczyce a Racibórz pro její ohrožení válečnými událostmi nahrazena trasou vedoucí z Prudniku na Krnov, Opavu, Bohumín a Těšín.

Po vítězství Prusů nad Rakouskem roku 1742 připadlo Hlučínsko Prusku a tento stav byl natrvalo potvrzen po sedmileté válce mírem uzavřeným roku 1763. Od té doby bylo Hlučínsko součástí vládního obvodu Opole.

Působení pošty na Hlučínsku můžeme z historického a filatelistického hlediska rozdělit do těchto období:

1. Prusko:
2. a) doba předznámková (do 14.11.1850)
3. b) doba platnosti pruských poštovních známek (od 15.11.1850 do 31.12.1867)
4. Severoněmecký poštovní spolek (od 1.1.1868 do 31.12.1871)
5. Německé císařství (od 1.1.1872 do 9.11.1918)
6. Německá republika (od 10.11.1918 do 3.2.1920)
7. Horní Slezsko (od 12.2.1920 do 9.7.1922)
8. Československo (od 4.2.1920 do 7.10.1938)
9. Německá říše (od 8.10.1938 do května 1945)
10. Československo (od května 1945 do 31.12.1992)
11. Česká republika (od 1.1.1993)

Ve svém článku se nebudu podrobně zabývat jednotlivými poštovními úřady, používanými poštovními razítky, případně dalšími detaily poštovních předpisů a provozu. Zájemce o tyto údaje odkazuji na útlou brožuru „Vývoj poštovnictví na Hlučínsku“ od Viktora Indry, „Monografii československých známek“ díly 13,14,16,17 a 20 a zejména na vynikající poštovně historický exponát pana Prejdy, „DIE ENTWICKLUNG DES POSTWESENS IM HULTSCHINER LÄNDCHEN“, který můžete shlédnout na internetové adrese:  http://www.japhila.cz/hof/0359/index0359a.htm .

Místo suchého výčtu historických detailů bych Vám chtěl přiblížit některé milníky v proměnách poštovnictví na Hlučínsku ukázkami poštou přepravených dokladů z mé sbírky.

PRUSKÁ POŠTA – roku 1752 byla v Hlučíně zřízena poštovní sběrna, podřízená poštovnímu úřadu v Hlubčicích (LEOBSCHÜTZ). Poštu mezi oběma městy přepravoval pěší posel. Téměř 70 let nebyly dopisy v hlučínské sběrně razítkovány ani jinak označovány. Teprve v letech 1819/1820 byly dopisy označovány v pravém horním rohu textem „Hultschin“, červeným inkoustem, pokud byl dopis předem vyplacen odesílatelem a černým inkoustem, pokud mělo být poštovné vybráno od adresáta. Již v říjnu 1820 se objevuje první poštovní razítko

Obal úředně přepravovaného cirkuláře, který v létě roku 1837 postupně putoval po různých místech v tehdejším Prusku. Poštovní úřady potvrdily přijetí razítkem – Neustadt, Katscher, Leobschütz, Neisse, Ratibor, Cosel, v dalších 7 místech zřejmě pošta nebyla. Na zadní straně dopisu jsou 3 různé pečeti.

Dopis z Ratiboře do Velkých Hoštic se zajímavou titulaturou: Císařsko-Královský Komoří a Královský Pruský Hejtman Pan Johann Ludwig Hrabě z Sprinzensteinu Urozený z Velkých Hoštic u Hlučína

Když byla 1.května 1847 dána do provozu železniční trať Bohumín – Ratiboř, pošta z Hlučína se přepravovala 4x týdně osobním dopravníkem na nádraží v Pruském Bohumíně (PREUSSISCH ODERBERG) a o 3 roky později byla zcela zrušena dostavníková pošta z Ratiboře přes Píšť do Hlučína.

Insinuační dokument, což je vlastně potvrzení o správném doručení soudní obsílky, zavedené pruskými soudy už roku 1793 a dále precizované roku 1838.

Níže uvádím pro zájemce celou definici v originálu

Die allgemeine Gerichtsordnung für die preußischen Staaten vom 6.Juli 1793 sah bereits Briefe mit Zustellungsurkunde vor. Das Gericht erhielt, als Ausweis für die Akten, ein “Einlieferungsattest”, später “Aktenschein” genannt. Der Postbote hatte “die richtige Insinuation (Zustellung) auf seine Pflicht zu attestieren”. 1838 wurde diese Vereinbarung präzisiert. Die Gebühr für die Gerichtsbehörden betrug 4 Silbergroschen (Sgr.) zu der Briefgebühr für die Rücksendung der Insinuationsurkunde, 1842 auf 3 Sgr. plus Briefgebühr gesenkt.

Dne 1.9.1848 byla zřízena poštovní expedice v Sudicích (ZAUDITZ).

Otisk přednostenského razítka ZAUDITZ.

Nejsevernější obec Hlučínska Třebom patřila v letech 1621 – 1863 řádu německých rytířů. Vlastní poštovní úřad ani poštovnu obec, jako jedna z mála na Hlučínsku, nikdy neměla. Přepravu pošty obstarávala pošta v sousední Ketři (KATSCHER).

Průvodní dopis k balíku z Ketře do Gliwic vyplacený pruskými známkami 2×2+6 SGr. Rámečkové razítko KATSCHER s datem a expedičním údajem.

Pruská celinová obálka z Ketře do Prahy

Po zavedení pruských poštovních známek dne 15.11.1850 obdržely pošty současně se známkami také čtyřkruhová razítka s číslem pošty. Dne 1.4.1852 byla zřízena poštovní expedice v Pustých Jakarticích (KLINGEBEUTEL). Až do 1.4.1859 musely být známky znehodnocovány výhradně těmito „němými“ razítky. Vedle nalepené známky měla pošta otisknout razítko s označením místa a datem. Na Hlučínsku se používala pouze 3 taková razítka:

Zauditz

Od 1.4.1859 bylo toto nařízení zrušeno a známky byly od té doby znehodnocovány jen razítkem s označením místa a data.

Dne 16.ledna 1864 byla zřízena další poštovní expedice v Benešově (BENESCHAU) a v srpnu 1865 v Kravařích (DEUTSCH KRAWARN). Oba úřady byly vybaveny dvoukruhovými poštovními razítky pruského vzoru. Benešov však již v roce 1867 používal obdélníkové razítko.

POŠTA SEVERONĚMECKÉHO POŠTOVNÍHO SPOLKU – zahájila činnost dne 1.1.1868. Pruské známky ztratily platnost a od tohoto dne platily i na Hlučínsku pouze známky s označením „NORDDEUTSCHER POSTBEZIRK“. V severních oblastech, tudíž i na Hlučínsku, byla používána grošová měna, na jihu pak krejcary. Nadále se k jejich znehodnocování používala pruská razítka bez jakékoliv změny.

POŠTA NĚMECKÉHO CÍSAŘSTVÍ – dne 1.1.1872 byly zavedeny pro celé Německo kromě Bavorska a Württemberska poštovní známky německé císařské pošty s označením DEUTSCHE REICHSPOST.

Poštovní expedice v Benešově byla roku 1875 povýšena na poštovní úřad III. třídy, ovšem již v září 1878 byl statut změněn na pouhou poštovní agenturu. Nadále se používalo pruské poštovní razítko z roku 1867.

Doporučený dopis z Benešova do Opavy, vyplacený německými známkami 10+20 feniků, znehodnocenými rámečkovým razítkem BENESCHAU / REG. BEZ. OPPELN s plným datem a hodinovým údajem expedice.

V letech 1877 – 1908 byly na Hlučínsku postupně zřízeny pošty v dalších dvanácti obcích:Ludgeřovice, Chuchelná, Kobeřice, Šilheřovice, Oldřišov, Píšť, Velké Hoštice, Hať, Bolatice, Hošťálkovice, Štěpánkovice a Bohuslavice.

Doporučený dopis z Oldřišova do Opavy, vyplacený německými známkami 20+20 feniků, znehodnocenými jednokruhovým razítkem ODERSCH s plným datem a hodinovým údajem expedice.

Dopis z Kravař do Hlučína vyplacený německou známkou 10 feniků, znehodnocenou jednokruhovým razítkem DEUTSCH KRAWARN / 7/6 98.

Nadále se používala pruská pečetní a přednostenská razítka, určená k označování úředních dokumentů.

Doručenka z 16.7.1877 stvrzující doručení soudní zásilky z Bohuslavic do Darkoviček opatřená přednostenským razítkem „K.PR.POST-EXPED. / HULTSCHIN“

Postupně však byla vyměňována za razítka německé císařské pošty.

Obyčejný dopis z Hlučína do Borové (HENNEBERG), vrácený po týdnu zpět odesílateli.

Služební zásilky označoval odesílající úřad gumovým obdélníkovým razítkem, např. „Frei lt. Avers No. 21 / Kgl. Pr. Amtsgericht / Gerichtskostenerhebung“. Dopisy vyplacené služebními známkami z roku 1903 použité na Hlučínsku se vyskytují poměrně vzácně.

Služební dobírkový příkaz z Hlučína do Ruderswaldu (dnes Rudyszwald). Dobírková částka 3 marky 10 feniků, číslo dobírky A 2247. Na zásilce je služební nálepka „Nachnahme“ (= dobírka). 

Doručenka z 26.7.1877 stvrzující doručení soudní zásilky z Vřesiny do Bořutína opatřená jednokruhovým přednostenským razítkem „KRANOWITZ“

POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ – ve dnech 1. až 3. února 1920 byly na Ratibořsku převzaty československou poštovní správou 4 poštovní úřady: Bolatice, Hlučín (s poštovnami Bobrovníky a Kozmice), Kravaře (s poštovnou Kouty) a Ludgeřovice (s poštovnou Koblov). Dále bylo převzato celkem 10 poštovních agentur: Benešov u Hlučína, Buslavice, Hošťálkovice, Velké Hoštice (s poštovnami Chlebičov, Malé Hoštice a Pusté Jakartice), Chuchelná, Kobeřice, Oldřišov, Sudice (s poštovnou Rohov), Šilheřovice a Štěpánkovice. Pro přehlednost jsou všechny převzaté úřady (celkem 22) vyznačeny červeným kroužkem na následující mapě.

Ráno 4.2.1920 zahájila československá pošta na Hlučínsku svou činnost. Prodávaly se výhradně československé známky a celiny, ovšem podle instrukcí ředitelství pošt a telegrafů v Opavě bylo možno po dobu osmi dnů používat rovněž německé známky a celiny, pokud byly vhozeny do poštovních schránek. Tyto instrukce ovšem nebyly dodrženy. Německé známky byly občas uznány i později (do konce února 1920) a rovněž byly uznány i na doporučených zásilkách podaných přímo u přepážky (především filatelistickou firmou Fr. Šašek, Praha 1). Přepočítací kurz byl jednoduchý, 1 Marka = 1 Kč.

Rozdělení Ratibořska dle Versailleské smlouvy z roku 1919

Spěšný doporučený dopis z Hlučína do Prahy vyplacený pestrou smíšenou frankaturou německých a československých známek. Sice filatelistický dopis, ale přesto dobový doklad.

Dne 16.3.1923 byly k Československu připojeny další dvě obce s poštovními úřady: Hať a Píšť. Také u těchto dvou úřadů se prodávaly výhradně československé známky a celiny. Zvláštní instrukce opavského poštovního ředitelství ze dne 15.3.1923 připouštěly přechodné použití německých známek pouze tři dny, tudíž do 18.3.1923 včetně. Existují však celistvosti řádně vyplacené německými známkami a uznané až do konce března 1923.

Obyčejný dopis z Píště do Petřkovic odeslaný 16.3.1923, vyplacený německými inflačními známkami

Říká se v nejlepším přestat. Pokusil jsem se přiblížit Vám celé jedno století historických proměn Hlučínska viděných očima filatelisty. Jsem si vědom, že v mém přehledu je spousta mezer, možná i nějaké nepřesnosti nebo zjevné omyly. Jsem ryzí amatér a do podobné činnosti se pouštím poprvé. Nedostatek času a vhodného materiálu mi neumožnily podat ucelenější pohled na celou problematiku. Věřím, že mi to prominete a jestli jsem zaujal aspoň pár čtenářů, nebyl to promarněný čas. Pokud vlastníte dopisy, korespondenční lístky nebo pohlednice se vztahem k historii Hlučínska a jste ochotni se jich vzdát, prosím kontaktujte mne na adrese stotka@volny.cz . Rád vám za zajímavý přírůstek do sbírky nabídnu přiměřenou cenu.

2014 ( 12/2019 )

Miroslav Šťotka

Poznámka Xaverian: Tento článek sice obsahově nepatří do R-U, nicméně je natolik kvalitní, že když jsem dostal nabídku jej zveřejnit, udělal jsem to s potěšením.