Němá razítka promluvila na I. emisi Rakouska

od | 2.11.2018 | Rakousko

Němá razítka působí svým vyhotovením a vzácností jejich použití tajemně. Jejich užívání je zdokladováno pouze u několika desítek poštovních úřadů Rakouska a Lombardska – Benátska, v českých zemích jich bylo jen 10, poštovní úřad Křelovice používal jako jediný dvě různá. Dodnes není přesně znám důvod jejich použití, tímto článkem chceme jejich tajemství alespoň trochu poodhalit.

Co jsou to němá razítka? Ve většině případů jsou to kruhová razítka tvořená soustřednými kružnicemi, geometrickými obrazci nebo jejich vzájemnou kombinací. Jsou bez textu, výjimku tvoří pouze razítka poštovních úřadů Würbenthal – Vrbno pod Pradědem a s číslem 1576 (zřejmě pořadové číslo poštovního úřadu v té době) Znojmo. Jde o razítka poštmistrovská, která si na své náklady nechali zhotovit poštmistři příslušných poštovních úřadů.

Ing. M. Votoček ve 13. díle Monografie na straně 13 píše: Tato němá, výhradně poštmistrovská razítka, známá pouze v černé barvě a používaná pouze v platnosti prvního známkového vydání, patří mezi nejvzácnější exempláře, jaké se kdy v českých zemích vyskytovaly. Přestože nevyhovovala svým provedením běžným zvyklostem a předpisům, byl a po nějakou dobu nadřízenými úřady tolerována za předpokladu, že budou na dopisech doplněna vždy místním razítkem, což nebylo vždy dodržováno. 

Obr. 1   Němá razítka z českých zemí.

Jsme toho názoru, že němá razítka nikdy nesloužila k dodatečnému razítkování známek v případech, že z nějakého důvodu nebyly  známky na dopisech orazítkovány. Známky, které ušly oražení opomenutím na podacím poštovním úřadě se z počátku používání I. emise znehodnocovaly u příchozího úřadu přeškrtnutím perem. Výnos číslo Z-3486-C Generálního ředitelství pošt a telegrafů z 27. července 1850 nařizoval známky na příchozích poštovních úřadech dále neškrtat, ale orazítkovat takovými razítky „přesně a spolehlivě, jaká má příslušný úředník v rámci svého služebního zadělení po ruce“. Toto nařízení vedlo některé sběratele k domněnce, že němá razítka sloužila u dodacích poštovních úřadů k orážení známek dopisů, které na podacím úřadu oražení ušly.

Obr. 2 – Modré razítko a přeškrtnutí perem. Známka na dopise z Jamnice byla znehodnocena razítkem v modré barvě. Předpis však nařizoval znehodnocování známek barvou černou, proto nebylo na dodacím úřadě znehodnocení uznáno a tak byla navíc známka opatřena přeškrtnutím. Je však téměř jisté, že ne všichni poštmistři tento předpis dodržovali.

Domníváme se, že němá razítka byla používána k výraznému označení dopisů s problematickým doručením po jejich předání k poštovní přepravě.  Ing. M. Votoček v monografii 14 na straně 380 píše: Pošta byla samozřejmě povinna i takovou opožděně dodanou korespondenci přijímat, avšak bránila se proti případným stížnostem veřejnosti nebo svých nadřízenýchúřadů tím, že tuto korespondenci opatřovala zvláštními razítka, jejichž text vysvětloval příčiny zpoždění. Tak například u dopisů vhozených do poštovní schránky po uzavření poštovního úřadu bylo používáno NACH SHLUSS, NACH POSTSCHLOSS, NACH ABSCHLUSS DER POST.

V těch případech, kdy pošta obdržela korespondenci vinou opožděné dopravy a po poslední roznášce používala razítka s textem NACH DER EXPEDITION a NACH DER LETZTEN EXPEDITION, konečně, byla-li poštovnímu úřadu předána pošta k dopravě až po odjezdu dostavníku nebo vlaku , označovaly se takové dopisy razítkem NACH POSTGANG nebo NACH ABGANG DER POST.  

Obr. 3 – Dopis podaný v roce 1855 ve Veselí nad Lužnicí s razítkem NACH ABGANG DER POST. Toto razítko na dopis otiskl příchozí poštovní úřad v Třeboni, protože známka byla znehodnocena razítkem podacího úřadu. 

Tato pomocná razítka mohly na dopisy otiskovat jak podací tak příchozí poštovní úřady.

Obr. 4 – Dopis odeslaný v roce 1852 z Rožďalovic do Vídně, kam došel v 9,00 hodin večer, tedy po roznášce dopisů. Proto byl označen razítkem 9 Uhr Abends v červené barvě. Dopis byl podán dne 29. 1., ve Vídni byl již 30. 1., doručen tedy druhý den od podání. Přesto se vídeňský poštmistr otištěním razítka zajišťoval proti reklamaci pozdního doručení.

Citace ze 14. dílu Monografie však platí jen pro ty poštovní úřady, které podobná pomocná razítka měly k dispozici. Tato pomocná razítka, která byla používána od první poloviny 19. století, na dopisech s I. emisí vedle známek jsou velmi vzácná, jejich umístění přímo na známku nám není známé.

Někteří poštmistři si zřejmě nedělali problémy s tím, že dopis přijde pozdě a otiskli přepážkové razítko přes známku i tehdy, když dopis odcházel až příští den. Převážná část dopisů byla totiž většinou doručena druhý či třetí den, takže problém s reklamací většinou nenastal. Proto si většina poštmistrů tato razítka nenechávala na svůj náklad zhotovovat.

Obdobná razítka používali také poštmistři i v jiných zemích.

Obr. 5 Belgický dopis zaslaný v roce 1835 do Lipska s razítkem APRÉS LE DÉPART – Došlo po uzavření pošty.

Obr. 6 – Velice zajímavý je i dvojnásobně opožděný italský dopis z roku 1852. Podán byl po odjezdu poštovního dopravního prostředku a opatřen razítkem DOPO LA PARTENZA – Po odjezdu (v té době zřejmě vlaku z Janova). Do Vídně došel až po ukončení roznášky dopisů a na pečetní straně bylo proto otištěno razítko 9 Uhr Abends – 9 hodin večer.

Protože se k němým razítkům přitiskovala běžná denní poštmistrovská razítka, vyvstává otázka, proč se tak dělo. Myslíme si, že existuje pouze jediné vysvětlení a to, že dopis podaný k poštovní přepravě přišel tak pozdě, že se jeho odbavení zdrželo podstatně.  

Chtěl-li podací poštovní úřad jasně vyznačit, že dopis byl z nějakého důvodu dodán k poštovní přepravě pozdě, označil ho němým razítkem. Takto označené dopisy byly v případě reklamace snadno identifikovatelné. Poštmistr, který používal němé razítko, ušetřil za výrobu několika razítek, němé razítko mu sloužilo jak univerzální pro všechny případy zpoždění dodání dopisu k přepravě.

Obr. 7 – Dopis z Klučenic podaný k přepravě na nejbližší poště Čimelice zřejmě opožděně. Proto byla známka znehodnocena němým razítkem a poštmistrovským razítkem s datem odeslání dopisu.

Umísťění poštmistrovských přepážkových razítek bylo zpravidla mimo poštovní známku s němým razítkem, výjimkou je poštovní úřad Počátky.

Obr. 8 – Dopis podaný k poštovní přepravě do Žďáru nad Sázavou v roce 1852 na poštovním úřadě Počátky. Obě razítka jsou umístěna na poštovní známce, jako první evidentně otištěno němé razítko a přes něj přepážkové razítko Potschatek s datem. Tento dopis vyvrací názor některých sběratelů, že němým razítkem byla znehodnocována známka až na příchozím poštovním úřadě.

Dále předkládáme dvě dvojice dopisů poštovních úřadů Tábor a Vyškov s němými razítky umístěnými na poštovních známkách doplněnými denními poštmistrovskými razítky a vedle toho i dopisy s denními poštmistrovskými razítky umístěnými přímo na známky. Při pohledu na ně vyvstává otázka, proč poštmistr postupoval právě takto. Jistě by si nekomplikoval svoji práci při znehodnocování známek dvěma různými razítky se stejnou funkcí. Předpokládáme, že tím dokladoval nějaký problém při manipulaci s dopisem na svém poštovním úřadě. Vzhledem k tomu, že dopisy jsou posílány běžně, nejsou na nich ani poznámky o zvláštním způsobu zacházení, jsme přesvědčeni o tom, že jediným důvodem mohlo být pouze zdržení odeslání dopisu z důvodu jeho dodnání k poštovní přepravě pozdě z důvodu ukončení roznášky pošty nebo po odjezdu dostavníku nebo vlaku.

Obr. 9 – Dopis odeslaný z Tábora do Konopiště se známkou znehodnocenou němým razítkem a mimo známku umístěným přepážkovým poštmistrovským razítkem.

Obr. 10 – Běžně odeslaný dopis v roce 1852 z Tábora s poštmistrovským razítkem umístěným na známce.

Obr. 11 – Dopis s němým razítkem odeslaný z Vyškova do Brna s němým razítkem umístěným na známce 3 krejcary.

Obr 12 – Dopis odeslaný z Vyškova v červenci roku 1854

Používání němých razítek je zdokladováno jen do roku 1853, lze předpokládat, že jejich používání bylo v tomto roce úředně zakázáno. Pomocná razítka se ale na dopisech vyskytují vedle známek I. emise po celou dobu jejich platnosti a dále až do devadesátých let 19. století, kdy pro silný rozvoj a zrychlení poštovní přepravy již ztratila svoje poslání.  

U velkých poštovních úřadů, například Bratislava a Vídeň, byla později němá razítka používána pro dodatečnému znehodnocení známek na podacím poštovním úřadu nedostatečně znehodnocených, nebo na známky s razítkem v jiné barvě, než černé.

Obr. 13 a 14 – Ukázka dodatečného použití němých razítek na poštovních úřadech Pressburg – Bratislava a Vídeň

Závěrem chceme vyslovit názor, že otištění němých razítek na známku sloužilo jako výrazné označení toho, že na poštovní úřad byl dopis doručen až po odjezdu dostavníku či vlaku, ale též po uzavření pošty a jeho doručení adresátovi se proto podstatně zdrželo.

11/2018                                                            

Jaroslav Borůvka – Jindřich Zronek

Literatura :

  1. Ing. M. Votoček, Monografie Československých známek číslo 13 a 14
  2. Filatelie č. 1/1973 Ladislav Novotný a č.1/ 1991 Mirko Bachratý
  3. Fotografie dopisů ze sbírek autorů
  4. Obrázek č. 11 – Monografie Jaeger
Share This