+421905612892 jarek@kolo101.cz

K. Ptačovský: Výplatní známky vydání 1861

od | 20.06.2020 | Rakousko

Vydané začátkem 1861, platné do 31.V.1864. (obr. 116).

č. 29.   2 Kreuzer žlutá

č. 30.   3 Kreuzer zelená

č. 31.   5 Kreuzer červená

č. 32.   10 Kreuzer hnědá

č. 35.   15 Kreuzer modrá

č. 34.   5 Soldi červená

č. 35.   10 Soldi modrá

III. 2 Soldi žlutá

IV. 3 Soldi zelená

V. 15 Soldi modrá

Obr. 116

Obálky s vytištěnými známkami, které r. 1851 poprvé zavedlo Prusko, se dobře osvědčily a bylo proto požadováno je zavést také v Rakousku. Jako důvod bylo také udáváno znemožnění krádeže známek z ještě neorazítkovaných dopisů. Po různých zkouškách byly vydány obálky s vytištěnými známkami hodnot stejných jako známky výplatní a ještě 20. 25, 30 a 35 Kreuzer a soldi. Poněvadž se vzor známek 1858 dobře nehodil, byl volen pro malé hodnoty ovál, pro větší pak osmiúhelník, resp. velký ovál. Uspořádání známek výplatních bylo pak přizpůsobeno tomuto provedení. Vysoké hodnoty byly určeny dle tarifů dopisů do ciziny.

Známky 2, 3 a 15 soldi už vydány nebyly, protože byla dostatečná zásoba známek 1858 a jich spotřeba po ztrátě Lombardska velmi poklesla. Štočky byly však zhotoveny a později z nich tištěny novotisky.

Obraz známky je hlava císaře hledícího doprava opět reliéfem vytlačená, bílá na barevném poli v širokém oválu, kde je nahoře KREUZER neb SOLDI, dole zase v oválu hodnota (Obr.116). Výplň oválu není u známek v Soldi a Kreuzer stejná. U KREUZER se protínají linie vlnovky, u SOLDI klikaté čáry.

Papír a gumování bylo stejné jako u vydání 1858. Papír je silnější neb slabší, nevelkých rozdílů. Jen někdy se vyskytuje papír zdánlivě pruhovaný, co bylo způsobeno ostrými válci při výrobě. Také se naleznou Ladurnerovy čáry.

Tiskový list obsahoval 4 archy po 100 známkách, prodávány však byly výlučně stokusové archy. Na horním a dolním okraji archů byly umístěny krajové linky různého uspořádání, které jsou nazná známkách s posunutým zoubkováním viditelné (obr. 117, 118). Tisk byl ze začátku čistý, jasný, později z opotřebovaných desek splývavý, výplň oválu a reliéf hlavy byl plošší. Reliéf měl být bílý, má však někdy skvrny neb tečky. Následkem přemíry nanesené barvy jsou známky někdy bez kresby detailů.

Obr. 117 a 118                                                         Obr. 119

Barvy nebyly dodržovány ve stejných tónech a mohou se rozeznávat tyto odstíny:

2 kr      žlutá, sirově žlutá a tmavožlutá.

3 kr      zelená, světle, tmavě a žlutozelená.

5 kr      cihlová, cinobrová, tmavočervená, světle a hnědavě červená v různých tónech.

10 kr    červeně hnědá, světleji i tmavěji hnědá a hnědě červená.

15 kr    světle až tmavomodrá.

5 soldi cihlová, cinobrová, bledě až živě červená.

10 soldi hnědá a světlehnědá.

Zoubkování bylo archové 14, tj. 15 ku 18 zoubkům. Opět se vyskytují známky s vynechanými zoubky, neb otvory, ležícími mimo řadu. V r. 1863 byla jedna řada jehel, neb spíše jen její část, chybně opravena a zasazena o jednu řadu výše, takže má pak jedna známka 19 a druhá jen 17 zoubků. Takové známky zejména ve dvojici jsou hledané a vyskytují se také u pozdějšího vydání 1863. Špatně zoubkované známky jsou časté, s velmi posunutým zoubkováním přicházejí zřídka.

Zvláštnosti

Zde nutno uvést upotřebení půlených známek, (2 a 10 kr) výstřižky z obálek a zejména kuriozní upotřebení celých obálek, přilepených na dopis neb dokonce svazek dopisů s příslušným označením poštovním úřadem. Některé úřady používaly modrá razítka. Ve Vídni byla u doporučených zásilek červená barva pravidlem. Známky v soldi s barevnými razítky jsou řídké.

Druhý tisk na rubu známky je známý jako unikát pouze od hodnoty 2 kr. Druhé slepé tisky na líci známek vyskytly se u všech hodnot, na rubu známek 2, 10 kr a 5 soldi. Obtisky zejména archové jsou vzácné.

Obr. 120

Smíšené frankatury s vydáním 1858 jsou dosti častá. Tyto známky z r. 1861 byly vydávány jen postupně po vypotřebování zásob známek 1858, které byly platné po celou dobu oběhu známek 1861, totiž až do 31. května 1864. Ani smíšené frankatury s vydáním 1863, orel s velkým zoubkováním nejsou vzácné, spíše již se známkami s malým zoubkováním. U známek v soldi byly smíšené frankatury u hodnot 2, 3 a 15 soldi nutné, protože tyto hodnoty byly sice připraveny, ale nikdy nevydány. Vyskytují se vzácně i smíšené frankatury výstřižků celin vydání 1861 a 1863, jak ukazuje obr. 120.

Falsa

Falsa ku škodě pošty nejsou. Filatelistická falsa známek 2 a 3 kr jsou tak špatně provedena, že nejsou nebezpečná.

Obr. 121

Falešným zoubkováním nebezpečně zfalšovaný výstřižek známky 3 kr z obálky. Známka je nepatrně širší a vyšší, rohové zoubky souhlasí, ale zoubky jsou nepravidelně uspořádané, jednotlivě vysekávané. Papír slabší, hladký.

Opět se razítkují neb falešně zoubkují novotisky a dokreslují krajové archové rámky. Nebezpečné jsou však falešně zoubkované výstřižky z celin. (obr. 121)

Novotisky

Byly tištěny pětkrát, a to 1856, 1870 a 1884 všechny hodnoty, roku 1887 jen 2 kr soldi žlutá a oranžová, 3 kr a soldi, r. 1894 jen 3 soldi. Novotisky 2, 3 a 15 soldi jsou novotisky essaie (nevydaných známek). Novotisky se opět liší hlavně zoubkováním, které je zase řádkové. Rozdíly jednotlivých vydání udává Müller takto:

Novotisk 1866. Náklad 500 kusů. Barvy tmavožlutá, sytě zelená, karmínově červená, červenavě hnědá. tmavomodrá. Papír bílý, silný, guma, bílá. tisk čistý, zoubkování pravidelné 12. U tohoto vydání vyskytl se chybotisk, způsobený vložením štočku 3 soldi do desky 2 soldi, takže je novotisk 3 soldi také v barvě žluté. Těchto chybotisků může být nejvýše 20, protože novotisky byly tištěny z desek s 25 známkami.

Novotisk 1870 všechny hodnoty. Barvy tmavožlutá, sytě zelená, karmínová, červeně hnědá a tmavomodrá. Papír bílý, silný, guma žlutavá, lámavá, tisk špatný, stejný. Zoubkování nepravidelné u hodnot 2, 3. 5 kr 5, 10, 15 soldi 10 ½  a 11, u hodnot 10, 15 kr, 2, 3 soldi 9 ½  ku 10 ½, 9 ½ kolísá mezi 9 a 10, 10 ½ mezi 10 ½ a 11.

Novotisky 1884 všechny hodnoty, Barvy sírově žlutá, bledě zelená, cinobrová, červeně hnědá a tmavomodrá. Papír slabý, silně nažloutlý, guma hladká nažloutlá, tisk pozorný. Zoubkování stejnoměrné 13. Tento novotisk dostal také přetisk SPECIMEN.

Novotisk 1887 jen 2, 3 kr a soldi. Barvy žlutá a oranžová, světlezelená. Papír slabý, nažloutlý, guma hladká nažloutlá, tisk dobrý. Zoubkování 12 velmi nepravidelné, kolísá mezi 11 ½ a 12 ½.

Novotisk 1894 jen 3 soldi, Barva, zelená neb světlezelená, papír slabý, sklovitý nažloutlý neb našedlý, guma nažloutlá, tisk dobrý, zoubkování pravidelné 13 ½.

Z ostatních novotisků je běžný pouze Fellnerův, hodnot 2 kr žlutý a oranžový a 3 kr, je nezoubkovaný na měkkém špatném papíru se žlutavou, málo nanesenou gumou.

Novinová 1861

Č. 56. Novinová 1.05 kr. fialová.

Vydaná začátkem 1861 platná do 31.V.1864.

Současně se známkami výplatními bylo změněno i provedení známek novinových. Hlava panovníka je obrácená doprava, u rámečku byly zaokrouhleny rohy (obr. 122).

Tisk stejný jako dosud, obraz hlavy provedený reliéfem. Z originální rytiny byla zhotovena matrice a přímo tolik štočků, kolik bylo zapotřebí.

Deska sestávala opět ze 4 bloků po sto známkách. Na horním i dolním okraji archů byly opět okrajové linky trojího uspořádání, a to buď jedna silná linka neb jedna silnější a čtyři neb šest slabých. Známky byly prodávány ve vodorovných dvouarších s 200 známkami. Archy byly od sebe vzdáleny 22 ¼ mm a dvojpásky se známkami z různých archů (meziarší obr. 122) jsou velmi hledané.

Obr. 122 Meziarší

Známky v archu byly od sebe vodorovně 3 ¾, svisle 4 ½ mm vzdáleny.

Papír byl stejný jako u posledních vydání, totiž středně silný, nepříliš tvrdý. Gumování nažloutlé.

Barva byla opět mauvein, který je citlivý a mění barvu. Proto původní ton téměř nenajdeme, ale jen známky nejrůznějších tónů od šedé k fialové.

Smíšené frankatury jsou známé jako prvotřídní vzácnost pouze se známkou vydání 1859, se známkou vydání 1863 ač možné, známy nejsou.

Novotisky

byly zhotoveny šestkrát, a to 1866, 1870, 1884, 1886, 1887 a 1894. Rozdíl mezi originály a novotisky je v papíru, gumě i barvě, přece však je rozpoznání někdy bez porovnání sotva možné. Při souvisících známkách jest dobrým vodítkem vzdálenost známek, která Je u novotisků vodorovně 2 ¾ až 3 ¾ mm, svisle 4 ¼ až 4 ¾ mm oproti originálům s pravidelnými vzdálenostmi vždy 3 ¾ resp. 4 ½ mm. Také může pomoci porovnání s novotisky známek vydání 1859, které měly barvu stejných tónů. Novotiskové archy nemají krajové linky. Müller udává rozdíly takto:

Novotisk 1866 náklad 500 kusů. Barva šedofialová, papír bílý, silný, guma bílá. Tisk pozorný. Vzdálenost známek vodorovně 2 ¾, svisle 4 3/4 mm.

Novotisk 1870 náklad 10.000 kusů. Barva fialová až tmavofialová. papír bílý, silný, guma žlutavá, lámavá, tisk velmi nepravidelný. Vzdálenost známek vodorovná 3, svislá 4 ½ mm.

Novotisk 1884 náklad 1000 kusů. Barva hnědofialová, papír silně nažloutlý, slabý, guma hladká nažloutlá, tisk velmi čistý. Vzdálenost známek vodorovně 3 ¾, svisle 4) ¼ mm.

Novotisk 1886 náklad 2000 kusů. Barva tmavofialová, papír silně nažloutlý, guma žlutavá, tisk dobrý. Vzdálenost známek vodorovně 2 ¾, svisle 4 ¼ mm.

Novotisk 1887 náklad 10.000 kusů. Barva fialová, papír slabý, nažloutlý, guma nažloutlá, hladká, tisk dobrý. Vzdálenost známek vodorovná 2 ¾, svislá 4 ¼ mm.

Novotisk 1894 náklad 10.600 kusů. Barva šedofialová, papír slabý, sklovitý, nažloutlý. guma nažloutlá, tisk dobrý. Vzdálenost známek vodorovná 2 ¾, svislá 4 ¼ mm.

Falsa

Mimo špatně provedená falsa jsou opět jen razítkované novotisky vydávané za originály, které pro velkou podobnost mohou být nebezpečné.

Vydání 1863/4

Vydáno postupně od polovice 1863: Známky v kr platné v Rakousku do 31.VIII.1869, v Uhrách do 15.VI.1867 a v Chorvatsku-Slavonsku do 15.IV.1868; známky v soldi v Benátsku do 19.VIII.1866, v poštovních úřadech v cizině do 31.VIII.1869.

Zoubk. archové 14. (obr. 123)                       Archové zoubk.9% (obr. 9)

č. 48 2 kr žlutá                                              č. 37 2 kr žlutá

č. 49 3 kr zelená                                            č. 38 3 kr zelená

č. 50 5 kr červená                                          č. 39 5 kr červená

č. 51 10 kr modrá                                           č. 40 10 kr modrá

č. 52 15 kr světlohnědá                                 č. 41 15 kr světlohnědá

č. 53 2 soldi žlutá                                          č. 42 2 soldi žlutá

č. 54 3 soldi zelená                                        č. 43 3 soldi zelená

č. 55 5 soldi červená                                      č. 44 5 soldi červená

č. 56 10 soldi modrá                                      č. 45 10 soldi modrá

č. 57 15 soldi světlohnědá                             č. 47 15 soldi světlohnědá

Vydání 1861 bylo sice považováno za trvalé, přece bylo však nutné vydat nové známky, neb alespoň. změnit barvy. Důvodem byl požadavek „Deutsch-Österreichischer Postverein“-u, aby všechny členské státy známky stejných hodnot a stejného použití byly vydány ve stejných barvách. Rakousku by bylo sice stačilo vyměnit barvy známek 10 a 15 kr, aby se přizpůsobilo barvám známek pruských, které byly vzaty za podklad. Přece však se poštová správa rozhodla vydat všechny známky v novém provedení, a to opět přizpůsobením se Prusku.

Obr.123

Zaměnila totiž reliéf panovníkovy hlavy za říšského orla. Jinak celkové uspořádání bylo totožné jako u známek 1861, i když provedení se lišilo. Všechna písmena jsou větší, lépe viditelná. Známky v kr mají dvojitou, známky v soldi jednoduchou vnější ovální linku.

Deska byla zhotovena stejným způsobem jako pro známky 1861. Opět byly tištěny se čtyřmi archy po 100 kusech. Krajové linky byly uspořádány (obr. 124). Prodávaly se však jen archy jednotlivé. Od hodnoty 2 kr velkého zoubkováni je známo jediné téte-béche, upotřebené v Terstu.

Papír a gumování

Papír byl do 31. května 1864 stejný jako pro známky 1861, od 1. června však papír s průsvitkou II (obr. 46). Protože změna zoubkování se stala před tímto datem, nejsou žádné známky s malým zoubkováním na papíru s průsvitkou. Papír, který dodávala papírna ve Schlögfmühl-u, byl stejnoměrný. Přichází jen zdánlivě ryhovaný papír, podobný onomu jak u papíru z r. 1854 je popsáno. Ryhování je v průhledu velmi málo, v dopadajícím světle lépe viditelné (obr. 9). Vyskytuje se také častěji vodorovně, řídčeji svisle ryhovaný papír, jakož i Ladurnerovy čáry (obr. 45).

Dle úředních dokladů byly na papíru s průsvitkou tištěny poprvé známky jednotlivých hodnot v těchto měsících.

Známky 2 kr listopad 1864                známky 3 soldi duben 1865

známky 3 kr duben 1865                   známky 5 soldi říjen 1864

známky 5 kr červenec 1864               známky 10 soldi březen 1865

známky 10 kr červenec 1864             známky 15 soldi duben 1b65

známky 15 kr říjen 1864                    známky novinové listopad 1864

Známky 2 soldi byly tištěny teprve po říjnu 1865. Měsíc není znám.

Gumování se jako u minulých vydání provádělo obyčejně poněkud nažloutlým klihem.

Tisk

byl nejdříve jasný, později následkem opotřebování desek mizí pomalu jemná kresba výplně oválu. Zejména na znaku vidíme stupeň opotřebování. Znak byl myšlen tak, aby kresba orla, malého znaku i koruny by1a viditelna. U známek s malým zoubkováním jsou častější známky s prokresleným znakem, známky s velkým zoubkováním naopak mají častěji bílý znak.

Dvojtisk na zadní straně známky je známý pouze u hodnoty 15 kr jako unikát. Druhý slepý tisk vesměs na líci známky se vyskytl u hodnoty 2 soldi malého zoubkování a u hodnot 3, 10 kr a 5, 10, 15 soldi velkého zoubkování. Jsou to téměř vesměs unikáty. Možno nalézt také známky se zdánlivým dvojtiskem způsobeným při tisku špatně položeným papírem. Otisky jsou poměrně řídké.

Barvy

mají většinou řadu odstínů. Mohou se rozeznávat:

2 kr      Z 14: žlutá, tmavožlutá.

            Z 9 ½: sírově žlutá, tmavožlutá.

3 kr      Z 14 i 9 ½: světle zelená, tmavěji zelená.

5 kr      Z 14: karmínová až karmínový cinober

            Z 9 ½: karmín, vínová, karmínově růžová, karmínový cinober,

živě karmínová.

10 kr    Z 14: modrá, světlemodrá, tmavomodrá.

            Z 9 ½: modrá, světlemodrá, mléčně modrá, tmavomodrá.

15 kr    Z 14: světlehnědá, červeně hnědá, tmavohnědá.

             Z 9 ½: červeně hnědá, světle, šedě a tmavohnědá

2 soldi   Z 14: žlutá, tmavožlutá

             Z 9 ½: žlutá.

3 soldi   Z 14 i 9 ½: zelená, světlezelená.

5 soldi   Z 14: karmínová, karmínově růžová.

              Z 9 ½: karmínová, živě karmínová a karmínový cinober.

10 soldi   Z 14: světlemodrá, modrá.

               Z 9 ½: modrá, světlemodrá, tmavomodrá.

15 soldi   Z 14 i 9% hnědá a světlehnědá.

 

Zoubkování

bylo nejdříve stejné jako u vydání 1861. Zoubkovací stroj pracoval i při častějších opravách velmi špatně, takže archy známek se rozpadávaly i na několik kusů. Byly proto zaopatřeny nové stroje se zoubkováním 9 ½, tj. 10 ku 12 zoubkům, který mi byly zoubkovány všechny od října 1863 tištěné známky.

Obr. 123. – Krajová linka                                                                     Obr. 124. 

Nižší a vyšší známky zoubkované špatně opraveným zařízením se 17 neb 19 zoubky na výšku jako u vydání 1861 popsáno, se vyskytují také zde (obr. 124). Přicházejí také známky se slepě vyraženou jednotlivou dírkou v obrazu známky. Mohla být způsobena jen chybným zoubkovacím zařízením. Poněkud decentricky zoubkované známky jsou časté. Značně posunuté zoubkování se vyskytuje zřídka.

Zvláštnosti:

Mimo zmíněné již odchylky zoubkování a tisk krajových linek jsou zajímavé smíšené frankatury, známky půlené, výstřižky z celin, použití kolků jako výplatní známky a pod.

Smíšené frankatury se mohly vyskytnout mezi známkami vydání 1858. 1861, oběma druhy známek s orlem a vydáním 1867. Frankatury, zejména známek velkého zoubkování s vydáním 1858 a známka malého zoubkování s vydáním 1867 jsou vzácné. Smíšené frankatury známek v soldi jsou mnohem hojnější, protože zde při malé spotřebě známek zůstala různá vydání dlouho nespotřebována. Vzácné jsou známky 2 soldi velké zoubkování skutečně poštovně upotřebené, Používání výstřižků z celin jako známek výplatních sice povoleno nebylo, vyskytují se však i smíšené frankatury tohoto druhu (obr, 120).

Novotisky

byly zhotoveny třikrát a to 1884 všechny hodnoty, 1887 hodnoty 2 kr a solili žluté i oranžové a 3 kr a soldi, r. 1894 jen 5, 10 a 15 kr. Novotisky 5, 10 a 15 soldi byly zhotoveny jen v r. 1884 a to nejspíše omylem, protože bylo tenkrát ještě dostatek originálů na skladě. Rozpoznání novotisků od originálů je snadné, protože je u obou různé zoubkování, a také je počet druhů (jen dva neb tři) malý. Müller udává tyto rozdíly jednotlivých vydání:

Novotisk 1884. Všechny hodnoty. Barvy sírově žlutá, světlezelená, karm. růžová, modrá, světlehnědá; papír slabý, silně nažloutlý, guma hladká, žlutavá, tisk pozorný. Zoubkování řádkové 13 stejnoměrné. Tento novotisk přichází také s přetiskem SPEC1MEN.

Novotisk 1887. Jen 2 kr a soldi žlutá a žlutooranžová, 3 kr a soldi světlezelená. Papír slabý, nažloutlý, guma žlutavá hladká, tisk dobrý, zoubkování řádkové 10 ½.

Novotisk 1894 jen 5, 10 a 15 kr. Barvy karmínově růžová, šedomodrá. světlehnědá, tisk dobrý. Zoubkování u novotisků 5 a 10 kr řádkové 13 ½, u 15 kr 11 ½.

Z jiných novotisků jsou na trhu jen novotisky Fellnerovy hodnot 2 a 3 kr i soldi na špatném papíru a nezoubkované.

Falsa

známa nejsou, za to opět sfalšování razítkovanými neb falešně zoubkovanými novotisky a razítkování laciné neupotřeb. známky 2 soldi velké zoubkování. Také se dokreslují krajové linky a napodobuje pruhovaný papír.

Novinová známka 1863

Č. 47. 1.05 kr, od 1.I.1868 1 kr šedě fialová. (Obr. 125, 126)

Vydaná 1. VI. 1863.

Platná byla v Rakousku do 31.VIII.1869, v Uhrách do 15.VI.1867 a v Chorvatsku do 15.IV.1868.

Současně s výplatními známkami byly změněny také známky novinové, a to též výměnou reliéfu císařovy hlavy za říšského orla. Celkové uspořádání je podobné a hodnota opět není udána (obr. 125). Cena archu se 100 známkami byla do 1.ledna 1868 1 zl 5 kr, od tohoto dne 1 zl.

Obr. 125.                                                                 Obr. 126. Meziarší.

Tiskové desky

byly zase pro čtyři archy po 100 známkách. Vzdálenost známek, a to vodorovná i svislá byla 4 ¼ až 4 ½ mm. Vodorovná vzdálenost archů byla 24 mm. (obr. 126) Jednotlivé archy měly nahoře i dole okrajové linky, a to buď jedna silná neb jedna silnější s třemi neb čtyřmi tenkými. Celkem se vyskytuje sedm různých uspořádání linek.

Papír

byli jako u výplatních známek nejprve bez průsvitky, od 1.června 1864 s průsvitkou IV (viz obr. 46). Zřídka najdeme též ryhovaný papír (viz. str, 21).

Barva, zase mauvein je velmi citlivá a z původních známek hnědě fialových se staly známky různých barev, nejčastěji šedé v celé řadě odstínů.

Smíšené frankatury, ač možné, dosud známé nejsou.

Novotisky

Novotisky byly zhotoveny čtyřikrát, a to 1870, 1884, 1886 a 1894. Rozpoznání je obtížné. Při dvojicích, blocích neb krajových kusech poznáme novotisky dle toho, že mají vzdálenost známek necelé 4 mm proti originálům 4 ¼ až 4 ½ mm, jakož i dle toho, že novotisky neměly žádné krajové linky. Originály měly linky buď 2 ½ neb 4 mm vzdáleny, takže najdeme-li známku s horním neb dolním okrajem alespoň 4 mm širokým, jedná se bezesporně o novotisk.

Müller udává v r. 1934 tyto rozdíly:

Novotisk 1870 náklad 10.000 kusů, barva hnědě fialová: papír silný, lehce vlnitý s průsvitkou IV. Guma žlutavá, lámavá, tisk nejasný.

Novotisk 1884 náklad 1000 kusů, barva šedě fialová, papír středné silný, silně nažloutlý průsvitka V. Guma nažloutlá, hladká, tisk ostrý.

Novotisk 1886 náklad 2000 kusů, barva šedá, papír středně silný, bílý s průsvitkou V. Guma na1žloutlá, lesklá, tisk ostrý.

Novotisk 1894 náklad 10.000 kusů, barva hnědě fialová v různých tónech, papír slabý až středně silný, víceméně sklovitý, průsvitka V. Guma nažloutlá velmi lesklá, tisk ‚ostrý.

Falsa

Falsa známa nejsou. Opět jen falešně razítkované novotisky.

Bratislava 20.6.2020

Radomil Květon, kveton@etirs.sk

Share This