Bosna: Deskové vady na kamenotisku emise 1879

Zájem o první emise každého státu je téměř vždy velký. Nejinak je tomu u Bosny a Hercegoviny. I když už datem vydání nepatří do „klasické, zlaté“ éry filatelie, tak svým způsobem budí u sběratelů nadšení. Vždyť když jinde v Evropě už vycházely „nudné“ a velmi propracované emise, tak v Bosenské vydání je odlišné.

Použití kamenotisku je zajímavé. Možná to má souvislost s prvními uherským vydáním, to se už asi nedovíme. Jisté však je, že turbulentní doba na Balkáně a rychlost zavádění C. a K. státní správy byla na svou dobu impozantní a to i za podmínek, které po bojích a obsazení Bosny a Hercegoviny na tomto území panovaly. Každopádně se dá zjednodušeně konstatovat, že zavedení poštovních známek do systému plateb  bylo velmi rychlé.

Z toho ale vyplývaly nejen pozitivní záležitosti správy území, ale i zajímavosti z hlediska filatelistického materiálu. Dnes se už nikdo nedoví, kolik bylo použito tiskových desek, chybějí archy. To ale přidává na zkoumání nádech tajemna. A to je pro mnohé zajímavější, než nalinkované tabulky v katalogu s přesně zmapovanými anomáliemi a danými cenami. I když, přiznejme si upřímně, v klasickém období je to dobrodružství i dnes – a to je dobře.

Mnoho klasických emisí má svoje „ikonické“ deskové vady, které jsou velmi žádané, na aukcích vyhledávané a díky své popularitě jsou velmi dobře ohodnoceny. Vždy je to položka, která by měla být v katalogu uvedena jako LP, protože se nezřídka stává, že cena dosáhne cenu katalogu.

Obr. 1 Ukázka deskové vady „zlomený rám“ u I. emise Rakouska ANK 5 I HP

Na obr. 1 je ukázka DV na I. emisi Rakouska z roku 1850. Podobná známka, se stejnou deskovou vadou, se v roce 2012 prodala na aukci za více než 600,-€ + provize. Samozřejmě Rakousko má zajímavých a hledaných vad daleko více, ale toto byla jen ukázka, kde se může dostat cena u takovýchto populárních exemplářů.

Bosna a Hercegovina není výjimkou. Ačkoli je popularita Bosny není tak velká jako například klasické Rakousko, případně v našich zemích Hradčany, je o některé deskové vady poměrně velký zájem.

Jedničkou v popularitě je jednoznačně tzv. Q-typ. Jde o deskovou vadu u kamenotiskového vydání I.emise u hodnoty 10kr ( ANK 6I ). Zde existuji dva typy této deskové vady. U prvního typu čárka číslici „0“ šikmo přeškrkává, u druhého typ je rovnoběžná čárka u dolní části číslice „0“.

Obr. 2 První a druhý typ deskové vady „Q-typ“ na 10kr

K popularitě a rozšíření jsou potřebné informace. Pokud má sběratel dostatek materiálu na studium, může se snáze orientovat v problematice a je si daleko jistější při potenciálních nákupech. K tomu je potřeba odborná literatura a samozřejmě katalog. Katalog slouží hlavně k přehledu a seznamu – katalogizaci – začlenění daného předmětu zájmu. U Rakouska je tato problematika dlouhodobě zpracovávaná a dá se v ní slušně orientovat. Je pravda, že převážná většina literatury je v němčině, ale při troše cviku se v orientovat dá bez problému.

U bosenských známek je situace odlišná. V podstatě existuje uznávaný zdroj – monografie od Dr. Ferchenbauera [3], katalog Michel a katalog ANK ( Austria Netto Katalog ). Z těchto zdrojů jde nejdále Ferchenbauer, který ukazuje deskové vady a čísluje je [3], samozřejmě podle svého. V podstatě se není čemu divit, protože historicky neexistuje katalogizovaný soubor těchto deskových vad. Další dva katalogy deskové vady zmiňují jen okrajově.

Ačkoli to není až tak pravda. V katalogu Zbyňka Jánského [1] jsou deskové vady seřazeny a popsány, dokonce i s tabulkovým rozčleněním podle zoubkování. Já si tohoto katalogu velmi vážím i přes některé nedostatky v grafickém zpracování. A to je právě jeden z problémů, který značně limituje rozšíření zájmu o deskové vady Bosny a Hercegoviny. A nejen to. Zbyněk Jánský vychází z práce Gustava Th. Schlesingera a ten, jak přiznává a cituje jej i Zbyněk Jánský, vychází z jediné (!) zpracované sestavy deskových vad od plukovníka Emila von Conradi, významného sběratele bosenských známek ze začátku minulého století. Jánský ve svém katalogu uvádí, že sbírku pravděpodobně koupil G.Th. Schlesinger. Dle mého je tato myšlenka je velmi pravděpodobná. Gustav Th. Schlesinger stál u publikací „Philatelistische Forschungblätter“ vydávaných od r. 1967 do 1980. V těchto publikacích  se věnuje pouze Bosně a to na velmi vysoké úrovni. To znamená, že měl k dispozici velmi kvalitní materiál.

Nevím, do jaké míry Zbyněk Jánský zkoumal tyto deskové vady, nevím, kolik jich ověřil. To už se asi nedovím, ale jisté je, že v jeho katalogu jsou přesně okopírované ručně kreslené deskové vady, které jsou uvedeny u Gustava Schlesingera [2]. Popis je v podstatě, až na pár vyjíme totožný, jen přesněji specifikovaný, než je u Gustava Schlesingera. Předpokládám, že tyto kresby by mohly pocházet už od von Conradiho, ale samozřejmě důkaz nemám.

Publikaci od Gustava Th. Schelsigera můžeme považovat za základní stavební kámen při sestavení nějaké, alespoň troch relevantní, katalogizace deskových vad Bosny a Hercegoviny. Základní, ale určitě ne stoprocentní. To, že Schlesinger vycházel z von Conradiho, a nic nepřidal je patrné z další „ikonické“ deskové vady „barevná skvrna ve znaku“. Tato desková vada není uvedena ani u Schlesingera ani u Jánského. Tuto deskovou vadu ale Ferchenbauer eviduje pod číslem 18, s cenou 100,-€ za použitý kus. K ceně se vyjadřovat nebudu, protože pro mě jsou všechny deskové vady, jak jsem výše uvedl vždy LP.

Obr. 3 Desková vada „barevná skvrna ve znaku“

Z obr. 3 je určitě jasné, že jde o velmi výraznou deskovou vadu, která se opakuje poměrně často. Z aukcí pozoruji, že její obliba je standardně vysoká a podle kvality známky dosahuji i vice než poloviny katalogu. Na celistvosti eviduji cenu necelých 100,-€ bez provize ( eBay 2015 ), ale to je spíše jen zajímavost.

Další velmi zajímavou deskovou vadou, kterou Schlesinger neuvádí a přitom je velmi kvalitní je na obr. 4. Ferchenbauer ji uvádí pod číslem 19.

Obr. 4 Desková vada „malá barevná skvrna ve středu znaku“

Naproti tomu jsou deskové vady, které najdeme u Schlesingera, ale nejsou katalogizovány u Ferchenbauera. A určitě nejde jen o maličké a nevýznamné vady. Právě naopak. Příklad je na ob. 5. Předpokladám, že materiál pro monografii Dr. Ferchenbauera dodával/i sběratel/é, kteří měli důkazní materiál uvedený v monografii. Právě proto je množství omezené, ale podle mého názoru je z hlediska existence deskových vad důvěryhodné.  Což u Schlesingera platí také v případech, kde uvádí dvě a více zoubkování. Je možné, že jde jen o přepis zápisku von Conradiho.

Obr. 5 Desková vada „bílá skvrna v pravém ornamentu hodnotového pole“

Píše se rok 2020 a doba postoupila. Změnily se postupy, změnily se technologie. To nám přineslo velkou výzvu a možnosti. Můžeme bez problémů digitálně zkoumat věci, o kterých se naším předchůdcům mohlo jen zdát. Proto si jejich práce vážím a vím, že nejsem sám.

A právě díky těmto technologiím se našly další ověřené deskové vady. Jeden příklad za všechny vidíte na obr. 6. Existuje velmi zajímavá, výrazná a ověřená desková vada. Tuto deskovou vadu neuvádí ani Ferchenbauer ani Schlesinger. Nicméně existuje.

Obr. 6 Desková vada „defekt konce ocasu orlice“

Tento článek si nedával za cíl katalogizovat deskové vady Bosny a Hercegoviny, ale jen poukázat na problematiku, která je s tímto tématem spojená. Zde uvedené deskové vady jsou součástí projektu, který si dal za cíl katalogizovat deskové vady I. emise Bosny a Hercegoviny a to jak na kamenotisku, tak i na knihtisku. Zobrazené deskové vady jsou jen malá část vznikajícího projektu. Autoři by chtěli prezentovat toto krásné téma formou tištěného katalogu. K tomu ale potřebujeme mnoho materiálu.

Pokud disponujete deskovými vadami podle Jánského ( Schlesingera ) nebo podle Ferchenbauera, a máte možnost je naskenovat ve formátu jpg/jpeg v kvalitě 600dpi, popřípadě pomocí digitálního mikroskopu vytvořit detail 640×480 a poslat na můj mail, budeme vám za váš příspěvek rádi a podkud bude váš příspěvek zařazen do katalogu, zveřejníme ( pokud nebude proti ) vaše jméno v poděkování.

Pokud má kdokoli z vás čas a odvahu, můžete přispět do projektu, který už započal pan Zbyněk Jánský. Je to projekt na dlouhou dobu, ale chceme jej dovést do úspěšného konce.

mail: jarek@kolo101.cz

Jaroslav Stejskal

Literatura :

[1] Zbyněk Jánský: Bosna a Hercegovina, specializovaný katalog známek a celin, II.vydání 1999, vlastní náklad.

[2] Gustav Th. Schlesinger: Bosnien Steindruckausgabe 1879 – Typische Plattenfehler

[3] Ferchenbauer U.: ÖSTERREICH 1850-1918, Handbuch und Spezialkatalog, BAND IV., Selbstverlag, Wien 2008